Vědci přinášejí poznatky a novinky, které posouvají možnosti lidstva až na samé hranice představivosti. To je podle organizátorů konference „(Nano)technologie v mimořádných situacích“ důvod, proč by se měli vědci setkávat s etiky a širší veřejností. Multioborové setkání pořádá Technická univerzita v Liberci 11. června.
„Ve světě řádí vir, který by klidně mohl uniknout i z laboratoře, a další laboratoře po celém světě vyvíjejí látky a prostředky, které by šíření tohoto viru eliminovaly a ještě lépe: vymazaly z planety. Věda dokáže chránit i ničit, a to někdy zároveň. Vyvstává proto řada otázek, na něž nenajdeme odpověď v laboratoři, ale pouze v diskuzi napříč obory,“ říká Michal Trčka z katedry filozofie Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL (FP), který se zabývá etikou a morální filozofií. Je také hlavním řešitelem projektu NanoEt, v jehož rámci se konference koná.
Projekt NanoEt, který podpořila Technologická agentura ČR, odstartovala katedra loni v době pandemie, kdy etických a morálních otázek vyvstala před vědci celá řada: Máme nakupovat roušky v zemích, ve kterých se porušují lidská práva? Kdo a na základě jakého klíče přerozděluje plicní ventilátory? Mám, nebo nemám nahlásit kamaráda při trasování nakažených? A co milenku nebo milence, přiznám je do systému chytré karantény?
To jsou příklady nových otázek, které vyvstaly ve společnosti v souvislosti s pandemií covid-19 a které úzce souvisejí také s výsledky vědecké práce.
I na ně bude hledat odpovědi konference projektu NanoEt, která je jedinečnou svého druhu: setkají se na ní totiž vědci, filozofové i zástupci veřejných institucí.
Zásadním tématem dne z pohledu etiky budou nanotechnologie v době pandemie, proto na konferenci vystoupí například Jana Jetmarová z FP TUL s příspěvkem na téma „využití nanomateriálů v krizové situaci na příkladu aktivit vědců na TUL“ a hostem bude i David Lukáš z katedry chemie FP TUL, který bude hovořit o vývoji roušek s filtrem na jaře roku 2020. Další z hostů, Vladimír Ždímal z Ústavu chemických procesů Akademie věd ČR, prověřoval a prověřuje filtrační účinnosti roušek a respirátorů.
Projekt NanoEt a konference „(Nano)technologie v mimořádných situacích“ budou také řešit témata rizik spojených s toxicitou nanočástic či sociální nerovnosti přístupu k nanotechnologiím, zaměří se také na rozdíly mezi „nanoroboty“ stvořenými evolucí a „nanoroboty“ z laboratoří.
Nezůstane však jen u nanotechnologií. Řeč bude i o tzv. chytré karanténě a systému EpiGIS, který tým Jiřího Šmídy vyvinul na FP TUL. Hosty budou kromě vědců také předseda Asociace nanotechnologického průmyslu ČR Jiří Kůs či Robin Čumpelík, který v době první vlny pandemie působil na ministerstvu průmyslu a obchodu. Účast přislíbil také hejtman Libereckého kraje Martin Půta.
Konferenci zahájí rektor Technické univerzity v Liberci Miroslav Brzezina a děkan pořádající Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL Jan Picek.
„Žijeme v době, kdy nás vědecké výsledky posouvají na hranice představivosti, a tím i na hranice současných morálních hodnot. Umíme číst a měnit genetickou informaci, evoluci už pouze nesledujeme, ale můžeme do ní zasahovat nebo ji přímo řídit,“ říká Michal Trčka a dodává: „A to je moment, ve kterém by bylo krajně nezodpovědné, kdyby se vědec ocitl sám bez opory oboru etiky a dalších společenských nebo humanitních disciplín.“
Konference (Nano)technologie v mimořádných situacích se koná 11. června 2021 v budově P (Komenského ulice, Liberec). Sledovat ji bude možné také v živém streamu přes Facebook TUL.
Radek Pirkl – mluvčí TUL
radek.pirkl@tul.cz
734 518 418
4. června 2021