Osudy konkrétních lidí dávají, podle rektora Brzeziny, mnohdy lépe nahlédnout význam velkých historických událostí. To je i případ Vincence Březiny. Zemřel na následky vážných zranění, která utržil, když tank strhl podloubí domu na libereckém náměstí. Pohřben je v Kryštofově Údolí. Právě tam mířili v pátek 20. srpna rektor a hejtman, aby uctili jeho památku a připomněli si významný den našich dějin.
Rektor Brzezina pokládá kytici na hrob Vincence Březiny a jeho rodiny. 
Vincenc Březina zemřel na komplikace po vážném zranění až v září 1968. 
Farní kostel sv. Kryštofa v Kryštofově Údolí se hřbitovem 
Piety se zúčastnili místostarostka Jana Blažková, rektor TUL Miroslav Brzezina, starosta Kryštofova Údolí Pravoslav Svačinka a hejtman Libereckého kraje Martin Půta.
„Neměli bychom zapomínat na události, které jsou možná z pohledu mladých generací už staré nebo překonané, které ale podle mě v sobě vždy ponesou symboliku a poselství platná v každé době. Je to vzkaz o demokracii, lidských nadějích a svobodě, která je neskutečně křehká, když se začne politika dělat tanky a zbraněmi. A to je třeba mít na paměti stále,“ řekl v pátek při pietní akci rektor Technické univerzity v Liberci Miroslav Brzezina a dodal:
„Uctili jsme dnes zároveň památku jedné z obětí invaze v srpnu 1968. Právě osudy konkrétních ,drobnýchʻ lidí nám často dávají nahlédnout význam velkých historických událostí lépe než učebnice a skripta. Je to i případ pana Vincence Březiny.“
U hrobu Vincence Březiny se setkal s hejtmanem Půtou, starostou Kryštofova Údolí Pravoslavem Svačinkou a s místostarostkou Janou Blažkovou.
„Vincence Březinu sem nechala pohřbít jeho dcera Isolda. Postavila si v 60. letech dům nad hřbitovem, a tak měla místo posledního odpočinku svého otce nadohled,“ říká starosta Pravoslav Svačinka a dodává, že dcera zemřela před pěti lety a byla pochována do stejného hrobu jako její rodiče.
Vincence Březinu zasypalo zdivo domu před libereckou radnicí, do kterého 21. srpna 1968 narazil sovětský tank. Utrpěl tříštivé zlomeniny na nohou, ke kterým se při následné hospitalizaci přidaly další komplikace a gangréna. Zemřel v liberecké nemocnici na zánět plic, bylo mu 67 let. Povoláním byl obuvník, v srpnu 1968 už v penzi. Květiny mu na hrob přišel položit také hejtman Libereckého kraje Martin Půta:
„Od okupace, která přinesla v Liberci nejvíc obětí z celé země hned po Praze, uplynulo již více než půl století. Už nikdy v budoucnu nesmíme dopustit, aby se opakovalo něco tak nespravedlivého. Pamětníci stárnou a rodí se nové generace, kterým tyto události připadají neskutečné a smyšlené, jako z dávné historické doby. Právě jim je potřeba připomínat, jak moc je důležitá demokracie, svoboda a že každý lidský život je to nejdůležitější a nejcennější, co existuje. Ať jsou zmařené životy Vincence Březiny a dalších obětí, kvůli kterým se v tyto dny scházíme, zdviženým varovným prstem, abychom neopakovali stejné chyby,“ řekl hejtman Půta.
Srpen roku 1968 zanechal za sebou v Liberci 48 zraněných a devět mrtvých. Jejich jména jsou vyryta na symbolickém tankovém pásu na průčelí liberecké radnice, kde se každoročně 21. srpna pořádá vzpomínkové setkání. Za libereckou univerzitu položil včera květiny k tomuto památníku místopředseda Akademického senátu TUL Vlastimil Hotař.
Radek Pirkl – mluvčí TUL
radek.pirkl@tul.cz
734 518 418
22. srpna 2021