Před několika dny nás, jen pár dní před svými 92. narozeninami, navždy opustil emeritní profesor naší fakulty, pan profesor Václav Janovec.
Na jeho působení na katedře fyziky dnešní Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické vzpomínám já i všichni kolegové, kteří měli tu čest ho potkat a spolupracovat s ním. Václav Janovec byl jedním ze zakladatelů dnešního oddělení dielektrik ve Fyzikálním ústavu AVČR v Praze v roce 1953, kde až do svého důchodového věku působil. Teprve poté se v době rozpočtových tlaků počátku 90. let minulého století dostává na tehdejší VŠST do Liberce. Po návratu profesora Jana Tichého (†2012) ze švýcarského exilu a ve spolupráci s profesorem Jiřím Zelenkou (†2001) z tehdejší Fakulty textilní zde totiž po dlouhé době normalizace právě dochází k obnově piezoelektrických výzkumů.
Na pozvání profesora Tichého přinášejí jeho vrstevníci Václav Janovec společně s profesorem Janem Fouskem (†2016) do Liberce tématiku feroelektrických a obecněji feroických domén, jejich elektromechanických vlastností a grupové teorie strukturních fázových přechodů. Kromě řady témat však hlavně také svou erudici, řadu kontaktů, nápadů i vzorků atraktivních materiálů. Není ani divu, neboť oba jsou „tatíčky zakladateli“ teorie doménových stěn ve feroelektrických látkách a citace jejich společného článku J. Fousek, V. Janovec: The orientation of domain walls in twinned ferroelectric crystals, Journal of Applied Physics 40, 1 (1969) 135-142, nechybí v žádné publikaci k tématice klasifikace doménových stěn ve feroelektrických látkách. Poprvé totiž publikovali obecnou metodu určování orientací doménových stěn a klasifikovali všechny typy feroelektrických doménových stěn. Podobně významný je příspěvek Václava Janovce k doménové problematice v knize A. Authier (editor): International Tables for Crystallography, Volume D, Kluwer 2003.
Na katedře fyziky strávil Václav Janovec celou dekádu, kdy nejen vyučoval předmět Termodynamika a statistická fyzika, ale také pomáhal kolegům a doktorandům v řešení teoretických problémů v doménové problematice a tehdy vrcholně aktuálním doménovém inženýrství. Byl členem oborové rady našeho doktorského studia. I poté co již nemohl dojíždět pravidelně na katedru však zůstával v korespondenčním pracovním kontaktu s kolegy a spolupracovníky jak na katedře, tak také na svém bývalém pracovišti ve Fyzikálním ústavu AVČR v Praze. Zde byl tradičním organizátorem česko-polského semináře o strukturních fázových přechodech, který se koná dodnes střídavě v ČR a v Polsku. Sám jsem ho několikrát navštívil v jeho pražském působišti, abych se poradil k doménové problematice. Václav byl až do vysokého věku vědecky aktivní a velmi pracovitý. Já i další kolegové a spolupracovníci hodnotí vysoce jeho velmi příjemnou a přátelskou povahu, jeho ochotu vždy pomoci odborně i lidsky. Každé setkání s ním bylo vždy malým svátkem. Vzpomínka na něj bude vždy patřit k tomu nejlepšímu, co mě kdy potkalo.
J. Erhart, katedra fyziky TUL
21. února 2022