Z ateliéru Zahy Hadid přes Německo do Liberce. Architekt a designér Saman Saffarian sází na informovanou architekturu

Architekt a designér Saman Saffarian se ve své praxi věnuje především výzkumu v oblasti informované architektury. Své bohaté zkušenosti získal působením na Stuttgartské Univerzitě a v ateliéru významné architekty Zahy Hadid v Londýně. Podílí se na výzkumu a vývoji experimentálních a inovativních řešení, například klimaticky adaptivních systémů opláštění budov. Rozhovor přinášíme v rámci série mini rozhovorů s vedoucími ateliérů liberecké Fakulty umění a architektury.

Čím se zabýváte ve vlastní tvorbě v poslední době? Uveďte prosím nějaký zajímavý příklad toho, na čem právě pracujete nebo toho, co jste nedávno dokončil.

SAMAN: V posledních letech jsem se intenzivně věnoval výzkumu v oblasti digitálně a materiálově informované architektury. Koncem roku 2018 jsem dokončil vědecko-výzkumný projekt v rámci výzkumného a inovativního kolektivu Innochain na téma kinetické a adaptivní opláštění budov. Na tomto výzkumu jsem pracoval na Ústavu stavebních konstrukcí a konstrukčního navrhování (ITKE) na Stuttgartské univerzitě. Fyzickým výsledkem jsou dva technologické demonstrátory, které od roku 2017 putují po mezinárodních výstavách a veletrzích. Naposledy byly v květnu tohoto roku představeny na speciální výstavě FUTURE HOUSE v rámci veletrhu stavebních technologií CONSTRUMAT v Barceloně. Akademickým výsledkem je pak jedna kapitola v knize Biomimetics for Architecture: Learning from Nature, která vyšla nedávno v nakladatelství Birkhauser.

• 

Jaké ateliérové zadání považujete za nejlepší? Uveďte také nějaké zajímavé příklady studentské tvorby týkající se daného zadání.

SAMAN: Často je nejlepší zadání takové, které si student najde a osvojí sám. Musí nalézat témata, která jsou aktuální a nejen architektonická, ale která také reflektují technologické a společenské proměny a výzvy 21. století. Tento princip hledání zadání jsem v minulých letech aplikoval nejen v Liberci, ale také v ateliéru Designing Responsive and Kinetic Building Envelopes, který jsem pod záštitou ITKE vedl na Fakultě architektury a městského plánování na Stuttgartské univerzitě. 

• 

Teď k těm zajímavým příkladům studentské tvorby. Záviš Unzeitig v rámci své bakalářské práce vytvořil funkční prototyp pneumatického stínícího systému v měřítku 1:1. Projekt obsahoval silnou technologickou a vývojovou složku. Na jedné straně leželo technické úskalí spojené se sestavením a řízením penumaticko-elektronických rozvodů, na straně druhé pak byly konstrukční a designové předpoklady nutné pro úspěšné zhotovení prototypu v realném měřítku, a koncepční uchopení tématu v kontextu současného diskurzu designu a architektury. Projekt byl oceněn v roce 2017 Inspireli awards ČR/SK v kategorii Vision.

Ukázka studentské tvorby – Záviš Unzeitig, Responsive Canopy, DSS FUA TUL | Zdroj: Saman Saffarian

Zajímavá práce byla práce věnující se ornamentům, kterou vypracovala Andrea Řečinská. Postupnými kroky se práce z původní dvojdimenzionální grafiky vyvinula do prostorově kinetické podoby. Práce je zajímavá hlavně z geometrického hlediska. Představuje určité oživení nebo znovuobjevování techniky ornamentu, která byla vytlačena z architektonického diskurzu ve dvacátém století.

Ukázka studentské tvorby – Andrea Řečinská, Kinetic Pattern, DSS FUA TUL | Zdroj: Saman Saffarian

Velmi úspěšný projekt mrakodrapu vypracovala dvojice polských studentů architektury pod mým vedením v zimním semestru 2018 v ateliéru Designing Responsive and Kinetic Building Envelopes na Stuttgartské univerzitě. V dubnu 2019 studenti vyhráli druhé místo v prestižní architektonické soutěži EVOLO.

• 

Jak vypadají vaše plány do budoucna? Na co byste se chtěl ve svém ateliéru nejvíce zaměřit? Jaké přednosti má podle vás studium na FUA TUL?

SAMAN: Věnuji se výzkumu v oblasti technologicky pokrokové architektury. Těžištěm mého zájmu je vědecko-architektonická tvorba s důrazem na mezioborovou spolupráci. Nedávno jsem byl pověřen funkcí proděkana pro vědu a výzkum a od letošního akademického roku budu vést nový ateliér na katedře Architektury. Aktivně se zabývám přípravou doktorského programu a rozvojem a zkvalitněním vědecko-výzkumných aktivit naší fakulty. Agendu nového ateliéru s názvem Studio Informované Architektury (SIA) jsem koncipoval tak, aby korespondovala s vědecko-architektonickou metodou práce. Cílem ateliéru je kriticky přistupovat k zažitému vnímání hranic architektury a designu. Budeme hledat nové potenciály architektury prostřednictvím zkoumání možností, které přináší neustále se rozvíjející nástroje digitálního navrhování a vznik nových výrobních technologií.

• 

Společně s Janem Kováříčkem, který bude nově asistovat ve vedení ateliéru, jsme připravili podrobný program a přesně definované cíle ateliérové výuky. Aktuálním tématem ateliérového zadání je dřevo v éře digitálního navrhování, parametrické optimalizace a masové přizpůsobení. Ve zkratce „digitální dřevo“.

Fakulta umění a architektury v Liberci je poměrně mladá a malá škola v porovnání s dalšími školami v ČR. Narozdíl od jiných škol, studenti v Liberci sdílí jeden velký a otevřený ateliérový prostor, který umožnuje a fyzicky podporuje propojení umění a architektury. Jako další významný bonus fakulty vnímám unikátní možnost iniciace mezioborové spolupráce s dalšími fakultami TUL, které dosahují výborných výsledků v základním a aplikovaném výzkumu, a sídlí na relativně malém kampusu pár desítek metrů od sebe. 

Rozhovor vznikl v rámci spolupráce se serverem Czechdesign. Zveřejněno se souhlasem.

Nikol Galé – 29. 11. 2019