Řešené projekty

Primární cíl projektu je vytvořit biokompozit na nanovlákenné bázi s vysokým potenciálem pro podporu biotechnologických odvětví, především anaerobní biotechnologie, čištění vzdušin se zápašnými a nebezpečnými látkami a dalších specifických biofilmových procesů. Biokompozit se bude skládat z mikrobiálního biofilmu upoutaného na povrchově a strukturálně modifikovaném funkčním nosiči vytvořeným technologií AC zvlákňování. Vývoj aktivního nosiče biomasy bude zahrnovat materiálovou selekci, mikrobiální prospekci, výzkum konstrukčních předpokladů, experimentální produkci a zátěžové zkoušky v průmyslovém měřítku. Cílem projektu také bude rozšíření produktové a znalostní základny účastníků projektu v této oblasti.

Období

01. 06. 2024 – 31. 12. 2027

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW11020056

Řešitel

Ing. Karel Havlíček, Ph.D.

Cı́lem řešenı́ projektu je vyvinout robotizovaný postup výroby nehořlavých produktů z geopolymernı́ch kompozitů s tepelně akumulačnı́mi nebo tepelně izolačnı́mi vlastnostmi s pomocı́ 3D tisku. Záměrem projektu je jak vývoj geopolymernı́ch kompozitnı́ch materiálů s tepelně akumulačnı́mi / izolačnı́mi schopnostmi vhodných pro 3D tisk, tak vývoj robotického zařı́zenı́ a nastavenı́ řı́dı́cı́ch parametrů pro dopravu a 3D tisk těchto materiálů se specifickými vlastnostmi.

Období

01. 01. 2023 – 30. 06. 2026

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW06010428

Řešitel

doc. Ing. Pavlína Hájková, Ph.D.

Projekt vytvoří pomocí adekvátní metodologie gramatický popis jazyka A Fala, což je menšinový jazyk používaný na severu Extremadury ve Španělsku. A Fala je extrémně ohrožený a nedostatečně popsaný jazyk, nacházející se v nepříznivé sociolingvistické situaci, bude se proto jednat o záchranný výzkum. Výsledky projektu usnadní revitalizaci, emancipují jej jako jazyk písemné komunikace, vytvoří podmínky pro jeho implementaci do vzdělávání a přispějí k zachování evropské kulturní diverzity. Návrh bude pokračovat v práci realizované v projektu: OP VVV – Mobilita MSCA TUL, která potvrdila, že metodika založená na primárních datech je pro sestavení jazykových materiálů vhodnější než ta založená na překladu z dominantního jazyka. Primárními zdroji dat bude databáze, rozšířená o novou sadu rozhovorů a spolupráce s komunitou mluvčích. Členové komunity mají o výsledky projektu zájem, protože se již aktivně podíleli na předchozím projektu zaměřeném na lexikografický popis jejich mateřského jazyka. Povaha projektu bude multidisciplinární spojující lingvistiku, informatiku a jazykovou politiku.

Období

01. 01. 2023 – 31. 12. 2025

Zdroj

GAČR

Kód projektu

23-04988S

Řešitel

doc. Mgr. Miroslav Valeš, Ph.D.

Cílem projektu je vytvoření motorizace pro zrcadlo přenosné hyperspektrální kamery, která by umožnila její fungování v různých světelných podmínkách. V závislosti na míře osvětlení musí čip kamery upravovat svůj integrační čas a s ním i snímkovací frekvence. Jelikož pushbroom hyperspektrální kamera obraz skenuje postupně, ovlivňuje snímkovací frekvence rozlišení výsledné hyperspektrální datakrychle. Správně zvoleným hardwarem bude možné získat lepší kontrolu nad rychlostí pohybu zrcadla a její propojení se snímkovací frekvencí. Výsledný systém by měl umět zpracovat uživatelem nastavené parametry a automaticky jim přizpůsobit nastavení v závislosti na scéně. Zároveň by si měl udržet možnost napájení čistě z přenosného počítače pro provoz v terénu.

Období

01. 02. 2024 – 31. 12. 2025

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

SGS-2024-3489

Řešitel

Ing. Lukáš Klein

Cílem projektu je vývoj inteligentních adaptivních technologií robotického obrábění tvarově složitých povrchů, jejichž kvalita je zásadní pro následné využití v náročných aplikacích. Projekt navazuje na současný trend nasazování průmyslových robotů v dokončovacích a aditivních procesech, kde flexibilita, velikost pracovního prostoru a relativně nízké vstupní náklady ve srovnání s tradičními obráběcími stroji umožňují rozšířit pole jejich uplatnění do oblastí, které byly dosud technologicky či ekonomicky obtížně dosažitelné. Hlavním záměrem je navrhnout a ověřit nové systémy (např. kompenzační moduly či speciální efektory) umožňující potlačit systémové chyby polohování robotu, které jsou důsledkem nižší tuhosti jeho kinematického řetězce.

Období

01. 02. 2025 – 31. 01. 2026

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

SGS-2025-5539

Řešitel

Ing. Filip Švejcar

Uzavření hranic, způsobené pandemií, upozornilo na vysoký počet lidí žijících nebo pracujících v Česku, kteří mají některé prvky svého sociálního života na více než jedné straně státních hranic: mluvíme především o pendlerech. To naznačuje, že přeshraniční spolupráce (CBC) a přeshraniční integrace (CBI) alespoň v části českého pohraničí eliminovaly bariérový efekt způsobený státní hranicí. Proto se budeme zabývat dopady vnějších šoků a re- borderingu na CBI a odolnost CBC ve třech různých přeshraničních regionech (CBR). Předpokládáme, že institucionální dimenze CBI bude ve všech zkoumaných CBR nejsilnější, zatímco úroveň přeshraničních toků (funkční dimenze CBI) a zejména přeshraniční důvěry (ideová dimenze) se bude lišit. Pracovní metodika bude založena na kombinaci kvantitativního a kvalitativního přístupu, přičemž důležitou roli budou hrát rozhovory.

Období

01. 01. 2025 – 31. 12. 2027

Zdroj

GAČR

Kód projektu

Řešitel

doc. Mgr. Hynek Böhm, Ph.D.

V procesu výroby bionafty vzniká jako vedlejší produkt destilační zbytek, který stále ještě obsahuje velké množství bionafty a dalších zpracovatelných surovin. V současné době je tento destilační zbytek považován za odpad likvidovaný v českých bioplynových stanicích, přičemž týdenní produkce tohoto destilačního zbytku je 25–50 tun (v závislosti na kvalitě vstupní suroviny)

Období

01. 09. 2024 – 31. 03. 2025

Zdroj

KÚLK

Kód projektu

Řešitel

doc. RNDr. Michal Řezanka, Ph.D.

Glaukom patří mezi frekventované a komplikované oční onemocnění, které často vede k výraznému poškození zraku, případně až k praktické slepotě. Za hlavní rizikový faktor je považován zvýšený nitrooční tlak (NOT). Snížení NOT je také v současné době jedinou známou účinnou léčbou onemocnění. Jedním z používaných chirurgických postupů je implantace drenážních implantátů, které odvádějí část nitrooční tekutiny mimo přední oční komoru. Tyto postupy ovšem mají i svá rizika, především nedostatečné snížení NOT, vznik pooperační hypotonie, tvorbu adhezí, nebo progresivní poškození endotelových buněk rohovky spojené s tuhostí implantátu. Další nevýhodou je relativně vysoká cena implantátů. Cílem projektu je vyvinout antifibrotizační intraokulární nanovlákenný implantát z měkkého, pružného a zároveň mechanicky odolného materiálu na bázi biokompatibilního polymeru polyvinylidenfluoridu, připraveného metodou elektrospinningu na zařízení NanospiderTM. Jeho struktura bude napodobovat nativní filtrační orgán oka, trabekulární síťovinu. V rámci projektu bude provedeno měření průtoku nitrooční tekutiny skrz nanovlákennou vrstvu pomocí laboratorní filtrační aparatury modifikované pro simulaci perfuze nitrooční tekutiny glaukomatozního i zdravého oka. Funkčnost implantátu z hlediska odolnosti vůči buněčné fibrotizaci bude sledována in vitro s fibroblastovou a endotelovou buněčnou linií. Antiadhezivní vlastnosti materiálu budou testovány mechanicky přímo k oční tkáni. Implantace nanovlákenného planárního materiálu bude provedena zcela novým způsobem, v rámci implantace umělé čočky s vytvořením podspojivkového filtračního prostoru pro odtok přebytečné kapaliny. Nový postup bude ověřen na kadaverózních prasečích bulbech včetně simulace transportních vlastností při různých hladinách NOT. Funkční vlastnosti implantátu budou popsány in vivo na modelu prasete. Důraz bude kladen zejména na proces hojení, eliminaci hypotonie, vyšetření endotelu rohovky a snížení NOT v krátkodobém a dlouhodobém horizontu.

Období

01. 05. 2023 – 31. 12. 2026

Zdroj

MZ

Kód projektu

NU23-08-00586

Řešitel

doc. Ing. Jiří Chvojka, Ph.D.

Hlavním cílem projektu je aplikace a replikace přírodních povrchů a struktur na povrch tvarových částí forem a nástrojů a následně plastových dílů vyráběných extruzním vyfukováním s cíleným ovlivněním vybraných povrchových vlastností plastových dílů a eliminace dodatečných operací nebo procesů. Dalšími cíli projektu je návrh geometrie reliéfu povrchové struktury s vlastnostmi a parametry přírodních struktur ve vztahu k možnostem cíleného ovlivnění vlastností plastových dílů, tvorba struktury na povrchu forem nebo částí forem pro zpracování plastů technologií vyfukování, hodnocení navržené a vytvořené geometrie struktur na povrchu plastových dílů ve vztahu k typu a vlastnostem zpracovávaného polymeru, ploše výrobku a k podmínkám zpracování s cílem řízeného ovlivnění vlastností plastových dílů.

Období

01. 02. 2024 – 31. 12. 2026

Zdroj

MPO

Kód projektu

CZ.01.01.01/01/22_002/0000722

Řešitel

doc. Ing. Štěpánka Dvořáčková, Ph.D.

Cílem projektu je vývoj inovativních materiálů s inkorporovanými léčivými látkami využitím technik AC elektrospinningu a AC elektrosprayingu. Hlavním zaměřením je optimalizace výrobního procesu, inkorporace léčivých látek do polymerních struktur a charakterizace vzniklých materiálů, hodnocení jejich porozity, uvolňování a distribuce léčivé látky a dalších klíčových parametrů ovlivňujících účinnost cíleného dodávání léčiv. Projekt přispívá k rozvoji nových technologií v oblasti cíleného dodávání léčiv.

Období

01. 02. 2025 – 31. 01. 2026

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

SGS-2025-6521

Řešitel

doc. Ing. Jiří Chvojka, Ph.D.

Firma KWS CZ s.r.o. ve spolupráci s Technickou univerzitou v Liberci (TUL) se v rámci projektu zaměří na vývoj designu a modifikace povrchových vrstev pro bioaplikace (tj. biostimulační, biokompatibilní a antibakteriální tenké povlaky, (např. DLC, TiO2, TiN a vrstvy s příměsí dalších prvků). Aplikace nanokompozitních povlaků bude na dílech, jejichž používání je významné nebo četné (např. kliky, vypínače , nosiče nebo membrány pro čištění odpadních vod, zdravotnické nástroje). V některých případech je potřeba zajistit biokompatibilní povrch a v dalších případech je povrch těchto dílů je v častém kontaktu s lidskou pokožkou, vodou či jinými tekutinami, proto zde existuje významné riziko přenosu nákaz, chorob, bakterií, virů aj. Cílem projektu je navrhnout funkční povrch (biostimulační, antibakteriální) s vysokou adhezí k většině typů materiálů (sklo, polymery, kovy, keramika, aj.) a se zvýšenou odolností proti otěru. Vývoj tenkých povlaků s požadovanými vlastnostmi umožní firmě rozšířit portfolio svých výrobků a nabízet je firmám se specifickými požadavky na povrch. Přínosem projektu bude vývoj a ověření funkční vlastnosti povrchové úpravy se zaměřením na následnou aplikaci. Cílem výzkumu bude zajištění dlouhodobé funkční vlastnosti povrchu pro bioaplikace , mechanicky a chemicky odolná vrstva (otěruvzdorná, chemicky a korozně odolná proti povětrnostním podmínkám a čisticím prostředkům), ekologicky nezávadná, designově a dekorativně zajímavá (od metalických odstínů přes různě barevné až po transparentní).

Období

01. 07. 2023 – 30. 06. 2026

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW09020103

Řešitel

Ing. Totka Nikolaeva Bakalova, Ph.D.

Poly- a perfluoralkylované sloučeniny (PFAS) jsou skupinou antropogenních látek s významnou povrchovou aktivitou, extrémní chemickou a tepelnou stabilitou a unikátními hydrofobními a lipofobními vlastnostmi. Vzhledem k jejich velkému průmyslovému použití, výše zmíněné stabilitě a toxicitě se ukázaly být velmi nebezpečné pro životní prostředí. Stockholmská úmluva o perzistentních organických polutantech (POPs) jejich použití omezila a dala tak vzniknout jejich novým alternativám s etherovými kyslíky nebo atomy chloru. Tyto nové alternativní sloučeniny ještě nebyly toxikologicky plně prozkoumány, ale z dosavadních studií vyplývá, že mohou také mít závažné dopady na fauny i flóru. Vyvstává tedy potřeba pro vývoj systémů pro odstraňování těchto škodlivin z kontaminovaných oblastí. Konvenční technologie čištění odpadních vod mají zjevné nedostatky a mezi jejich alternativami jsou nanotechnologie vnímány jako jedny z nejlepších a nejperspektivnějších technologií, přičemž se jako nejúčinnější jeví magnetické nanočástice. Ty jsou na jejich povrchu dále funkcionalizovány za účelem vyšší absorpční kapacity a lepší stability nanočástic v různých prostředích. Tento projekt si klade za cíl navrhnout magnetický nanočásticový systém tak, aby maximalizoval schopnost navázání PFAS a mohlo tudíž dojít k jejich odstranění z kontaminovaných vod.

Období

01. 03. 2023 – 31. 12. 2026

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

LUAUS23155

Řešitel

doc. RNDr. Michal Řezanka, Ph.D.

Tento projekt se zaměřuje na nízkonákladové řešení pro detekci chyb v požadované pozici koncového efektoru v robotických systémech pomocí snímání perfektních bitových polí (PBFI). Přesné určení pozice je klíčové pro preciznost a spolehlivost robotů, zejména v aplikacích, kde i drobné chyby mohou vést k významným provozním problémům. Tradiční metody detekce pozice často zahrnují drahé senzory nebo složité výpočetní systémy, což je činí méně dostupnými pro široké průmyslové využití. Navrhovaný přístup využívá PBFI, nízkonákladovou zobrazovací techniku, která zachycuje vysoce rozlišená bitová pole k detekci nesrovnalostí mezi požadovanými a skutečnými pozicemi koncového efektoru. Použitím běžně dostupných a relativně levných komponentů toto řešení výrazně snižuje náklady na detekci chyb v pozici při zachování vysoké úrovně přesnosti. Výsledky tohoto projektu dokazují proveditelnost integrace této nízkonákladové metody do reálných robotických systémů, což nabízí dostupné řešení pro průmysly, které hledají cenově efektivní způsob, jak zlepšit přesnost a výkon robotických systémů.

Období

01. 02. 2025 – 31. 01. 2026

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

SGS-2025-3579

Řešitel

Ing. Tomáš Buchta

Projekt je zaměřen na výzkum a vývoj lehkých struktur s proměnlivou tuhostí pro sedák cyklistického sedla s individuálně optimalizovanou uživatelskou ergonomií. Hlavním výsledkem bude prototyp inovativní konstrukce sedla respektující individuální antropometrické a biomechanické charakteristiky uživatele vyvinutého s využitím digitálního biomechanického dvojčete skeletu trupu a pokročilých experimentálně výpočtových přístupů.Dílčí cíle jsou: vyvinutí digitálního biomechanického výpočtového modelu interakce sedla a trupu, identifikace klíčové interakční zóny sedáku a sedací částí člověka podle lidské typologie, pohlaví a dalších antrometrických parametrů. Výroba sedla 3D tiskem, validace digitálního modelu a testování

Období

01. 09. 2023 – 28. 02. 2026

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW09020105

Řešitel

doc. Ing. Petr Henyš, Ph.D.

Evropský digitální inovační hub – severní a východní Čechy, navazuje na existující propojení odborného a technologického know-how progresivních digitalizačních aktivit svých partnerů, kteří dlouhodobě poskytují služby v oblasti digitální transformace malých a středních podniků a veřejných institucí, inovací, technického vzdělávání a základního a aplikovaného výzkumu – to vše ve vazbě na umělou inteligenci a kybernetickou bezpečnost. Do projektu budou zapojeny FM, EF a CXI. Spolufinancování je realizováno formou fakturací podpořeným firmám.

Období

01. 05. 2023 – 30. 04. 2026

Zdroj

EUK

Kód projektu

101120003

Řešitel

Ing. Jan Kočí

V rámci dílčího předloženého DP projektu by mělo být řešena problematika topologických optimalizací pro 3D tisk plastů a kovů. To přináší jednodušení a zefektivnění konstrukce výrobních přípravků s efektivním využitím technologií 3D tisku a vstupních surovin, ale i dosažení ekonomického a technicky funkčního řešení. Dalším dílčím cílem je nejen ověřit a zmapovat mechanické vlastnosti materiálů (i recyklátů), ale i jejich praktické nasazení.

Období

01. 01. 2025 – 31. 12. 2026

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TN02000033/DP19

Řešitel

Ing. Filip Véle

Návrh projektu předpokládá vývoj polymerního materiálu pro jehož výrobu bude využit plastový odpad pocházející z vraků aut, jako např. nárazníky, dveřní obložení, střešní a středové konzole. Odpadní materiál bude po technologické recyklaci a aditivaci, opětovně využitelný v automobilovém průmyslu a bude i nadále opětovně recyklovatelný. Využitím značného objemu odpadnu tak dojde nejen k významné materiálové úspoře ve výrobě automobilových komponent ale i k ochranně životního prostředí.

Období

01. 04. 2024 – 30. 06. 2026

Zdroj

TAČR

Kód projektu

SS07020411

Řešitel

Ing. Jiří Habr, Ph.D.

Projekt bude realizovat udržitelnou kolekci oděvních výrobků. Prolínáním výtvarných postupů s hlubokými znalostmi užitných vlastností materiálů a inovativních technologií vzniknou oděvy, které budou propojovat psychologický a estetický komfort s minimální ekologickou stopou. Syntézou výtvarného a technologického pohledu vznikne výtvarná kolekce, která vedle klasických vlastností jako je estetičnost, funkčnost, ekonomičnost, bezpečnost, ergonomičnost, technická proveditelnost, bude klást důraz na dosažení minimálního dopadu výrobku na životní prostředí z hlediska celého životního cyklu. Výstupy budou vhodné pro implementaci jak v průmyslovém měřítku, tak ve start-upových firmách. Dalšími dopady projektu budou vzdělávací a osvětové aktivity mezi odbornou i laickou veřejností.

Období

01. 06. 2023 – 30. 11. 2026

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TQ01000450

Řešitel

Ing. Jana Drašarová, Ph.D.

Projekt má dva dílčí cíle. Prvním z nich je vývoj a ověření energeticky efektivních průmyslových elektrodialyzérů schopných recyklovat různé typy cenných složek z průmyslových odpadních vod (POV). Důraz bude kladen na dosažení maximální možné koncentrace produktu a co nejnižší spotřeby elektrické energie na elektrodialýzu při co nejvyšší proudové účinnosti. Druhým dílčím cílem projektu je s využitím navrženého elektrodialyzéru pro EDBM ověřit technologii regenerace chemikálií z oplachových vod z neutralizačních stanic galvanoven. Kyselé vody z oplachových lázní obsahují zbytky kyselin a drahých kovů (Cu, Ni; stovky až tisíc mg/l). Oplachové vody jsou neutralizovány, aby byly vysráženy těžké kovy. Po vysrážení bude zbylý roztok zpracován pomocí procesu EDBM, čímž se získá kyselina, která bude recyklována do procesu, a louh, který bude znovu použitý na další srážení. Tím se významně sníží spotřeba chemikálií v celém procesu. V rámci tohoto cíle bude také navržena a realizována poloprovozní jednotka elektrodialýzy se třemi až čtyřmi pracovními okruhy, která umožní ověření navržených víceokruhových modulů v reálných podmínkách.

Období

01. 04. 2023 – 31. 03. 2026

Zdroj

MPO

Kód projektu

CZ.01.01.01/01/22_002/0000571

Řešitel

Ing. Martin Seidl, Ph.D.

Začlenění vodivých plniv do vláknitých nanomateriálů může rozšířit jejich použití. Naše předchozí práce ukázala, že polymery s expandovaným grafitem lze zvláknit s pomocí jednojehlového procesu za vzniku kompozitních nanovláken se zlepšenou vodivostí. Tento proces je omezen základními vlastnostmi stejnosměrného jehlového zvlákňování, sedimentací grafitu v roztoku a vysokou pórovitostí vzorků. K překonání předchozích omezení je cílem tohoto projektu vytvořit vodivé nanovlákenné nanokompozitní systémy bezjehlovým elektrospiningem ve střídavém poli. Budou vytvořeny plošné (vrstvy) a podélné (příze) materiály, optimalizovány procesní parametry a finální úpravy pro zajištění optimální vodivosti. Pokud budou vlastnosti nanokompozitů nedostatečné, bude testováno nanášení expandovaného grafitu v polymerním zátěru.

Období

01. 02. 2025 – 31. 01. 2026

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

SGS-2025-6518

Řešitel

Ing. Blanka Tomková, Ph.D.

Cílem plánovaného projektu je vývoj systému ohřevu pro efektivní automatickou laminaci termoplastických vláknových kompozitních materiálů, konkrétně pro hlavu pro automatizované robotické kladení dlouhovlákenných termoplastických kompozitních pásek. Cílem předkládaného projektu je optimalizace ohřevu termoplastických pásek pomocí fokusování levného infračerveného zářiče do menší plochy pomocí soustavy optických čoček. Vyvinutý systém bude představovat alternativu k běžně používanému drahému laserovému ohřevu. K optimalizovanému ohřevu bude vytvořen testovací stend pro provádění technologických zkoušek. Dále bude vytvořen nástroj pro definici skladby vrstev a řízení pohybu manipulátoru, podávacích kladek a výkonu ohřevu testovacího stendu. Výsledky projektu budou užitný vzor a funkční vzor.

Období

01. 11. 2024 – 31. 10. 2026

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TQ15000291

Řešitel

Ing. Vojtěch Miller

Výsledkem bude funkční vzorek zařízení pro zvlákňování polymerních roztoků účinkem střídavého elektrického pole (AC electrospinning) zahrnující energeticky úsporný systém pohonu lankových elektrod. Přínosem bude výrazná úspora elektrické energie, snížení počtu pohonů a zvýšení rovnoměrnosti vyráběné nanovlákenné vrstvy.

Období

01. 04. 2023 – 30. 06. 2026

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TN02000018/001

Řešitel

prof. Ing. Jaroslav Beran, CSc.

Projekt má za cíl vytvořit ucelený literární základ týkající se využití SIR modelu v oblasti inovací. Prvním dílčím cílem je na základě „integrative review“ identifikovat analogii ve využití SIR modelu založeného na dynamickém šíření virů a aplikovat stejný princip u nanotechnologií. Druhý dílčí cíl projektu je identifikovat jednotlivé aspekty ovlivňující rychlost šíření nanotechnologických inovací a tím definovat prostředí, ve kterém se nanotechnologie šíří. Na základě SIR modelu by mohlo být možné zkoumat dynamiku šíření a identifikovat aspekty, které difuzi zpomalují nebo ji úplně eliminují. Vzhledem k zjevné diverzitě parametrů na různých trzích a v různých oborech bude možné model využívat i ke zkoumání tržních příležitostí.

Období

01. 02. 2025 – 31. 01. 2026

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

Řešitel

Ing. David Svoboda

S rozvojem moderních kompozitních materiálů se inovace a udržitelnost plniv staly klíčovým tématem výzkumu. Jako běžný polymerní odpad má odpadní polyester vynikající vlastnosti, jako je vysoká pevnost, nízká hustota a zpracovatelnost, což z něj činí potenciální materiál pro využití v kompozitních materiálech. Cílem tohoto projektu je proto použít vhodné metody k využití mechanicky rozložených částic odpadního polyesteru jako plniva, které změní vlastnosti kompozitních materiálů, a tím opětovně využít odpadní polyester a realizovat koncept recyklace a ochrany životního prostředí. Hlavním cílem tohoto projektu je zkoumat vliv velikosti polyesterových částic/segmentů odpadních textilií a obsahu plniva na vlastnosti kompozitu na bázi pryskyřice a vlákenného plniva. Dále analyzovat vliv různých typů epoxidových pryskyřic na výstupní parametry při použití konstantních charakteristik výztuže. Výstupní parametry zahrnují: mechanické vlastnosti kompozitních materiálů, jako jsou pevnost, tažnost a ohybová tuhost. Tato studie přináší nejen nové možnosti pro vysoce hodnotnou recyklaci odpadního polyesteru, ale také poskytuje teoretickou a technickou podporu pro vývoj nových lehkých, nízkonákladových a ekologických kompozitních materiálů.

Období

01. 02. 2025 – 31. 01. 2026

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

SGS-2025-6544

Řešitel

Ing. Blanka Tomková, Ph.D.

Hlavním cílem projektu je snížit produkci elektronického odpadu v Evropě prostřednictvím využití existujícího odpadu, vývoje nových nástrojů pro prodloužení kvality života, recyklací a implementací doporučených pracovních postupů na evropské ůrovni, stejně jako prostřednictvím vybudování silného evropského ekosystému v této oblasti.

Období

16. 12. 2022 – 30. 06. 2026

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

9A23007

Řešitel

Ing. Lenka Kosková Třísková, Ph.D.

Regenerativní medicína je obor vytvářející opravy nebo náhrady tkáně nebo orgánu, který ztratil funkci v důsledku stáří, nemoci, poškození nebo vrozených vad. Je to multidisciplinární obor zahrnující tkáňové inženýrství, molekulární biologii a nanotechnologie. Náplní výzkumné agendy projektu je vytvoření a rozvoj excelentního výzkumného Centra, které se bude zabývat VaV v oblasti léčebných metod regenerativní medicíny. Zaměříme se na obnovu poškozených tkání, které neumíme léčit nebo jejich regenerační schopnost je omezená: Nervové tkáně mozku a míchy, včetně problému neurodegenerace a degenerace sítnice; náhrady cév malého průměru; kůže a aktivní hojení chronických ran a osteochondrálních defektů. Jednotícím prvkem celého projektu jsou „Léčebné prostředky pro moderní terapie“ a to přípravky pro genovou terapii, somatobuněčnou terapii a produkty tkáňového inženýrství. Abychom mohli regenerovatAby bylo možno provádět regeneraci celéých orgánůy, je třeba poznat mechanismy na úrovni buněk a tkání. Výzkum proto bude zahrnovat všechny úrovně, počínaje subcelulární úrovní přes úroveň buněčnou, tkáňovou, a končit bude preklinickými studiemi na malých i velkých zvířatech. Významnými výhodami a přínosy tohoto projektu jsou: Jeho vysoce interdisciplinární charakter (materiály + buňky + biomolekuly + léčiva a drug delivery systémy + genové manipulace + preklinické testování na zvířecích modelech) Potenciál vytváření aplikovatelných výsledků VaV, který leží především ve spolupráci biomedicínských ústavů s materiálovými inženýry a chemiky a výrobci umělých kloubů, cév a materiálů pro hojení ran. Rovněž některé operační postupy, nutné ke korekci očních degenerativních vad a onemocnění, mohou být přeneseny do klinické praxe.

Období

01. 10. 2023 – 30. 06. 2028

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

CZ.02.01.01/00/22_008/0004562

Řešitel

prof. RNDr. David Lukáš, CSc.

Předkládaný projekt je především zaměřen na průmyslový výzkum a vývoj zcela nové technologie opracování zakřiveného povrchu skleněných prvků optických soustav s výrazně komplikovanou optikou, geometrií tvaru a rozměrovou charakteristikou finálního produktu. Ve spolupráci malého podniku a výzkumné organizace vznikne zcela nová robotická technologie sestávající se z flexibilního broušení a leštění umožňující dosažení vysoké přesnosti a kvality povrchu, která nabídne špičkovým českým i zahraničním subjektům realizovat zakázky či technologické výzvy, pro něž na trhu v současné době žádná technologie neexistuje. Hlavním výsledkem řešení projektu bude ucelená ověřená technologie, kterou bude možné nasadit v automatických procesech obrábění (broušení a následného leštění) tvarově složitých výrobků ze skla s vysokými požadavky na jakost finálního povrchu, jako jsou např. astronomická zrcadla, velkoformátové konvexní nebo konkávní čočky do optických přístrojů, výkonových laserů, designové reflexní solitéry, ale i funkční stínítka pro osvětlovací techniku s širokým spektrem uplatnění.

Období

01. 10. 2023 – 31. 12. 2026

Zdroj

MPO

Kód projektu

CZ.01.01.01/01/22_002/0000610

Řešitel

Ing. Michal Starý, Ph.D.

Navrhovaný projekt se bude zabývat praktickou aplikací technologie „energy harvestingu“ v takových oblastech strojírenství, kdy dochází k dějům s výraznými provozními kmity a je obtížné, ekonomicky nevýhodné a především environmentálně nevyhovující napájet různá přídavná zařízení elektrickými články.

Období

01. 04. 2023 – 30. 06. 2026

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TN02000018/001N

Řešitel

prof. Ing. Iva Petríková, Ph.D.

Cíle projektu: Hlavním cílem projektu je vytvořit hybridní systém pro post-treatment na čistírny odpadních vod, který bude založený na spojení MBR a MBBR technologií. Tato kombinace bude určena především pro maximální zvýšení kvality vod vypouštěných z ČOV. MBBR bude primárně řazen jako post-nitrifikace a post-denitrifikace, tedy bude sloužit pro odstraňování dusíkatých polutantů prošlých standardní biologickou částí ČOV; případně mohou být za předpokladu specifického mikrobiálního osídlení biomasy degradovány i různé organické polutanty. MBR technologie bude před MBBR předřazena, tedy bude zajišťovat účinnou separaci organických, anorganických a biologických látek. Tedy do MBBR části bioreaktoru bude již natékat voda zbavená znečištění (především CHSK), což podpoří průběh samotné nitrifikace a omezí se zanášení nosičů balastem. Do post-denitrifikace bude dávkován substrát v takové koncentraci, která bude plně spotřebována metabolismem denitrifikačních bakterií. Projekt „Hybridní systém MBR-MBBR využívající nanomateriály pro dočišťování odpadních vod“ je spolufinancován se státní podporou Technologické agentury ČR a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR v rámci programu TREND. Tento projekt byl financován v rámci Národního plánu obnovy z evropského Nástroje pro oživení a odolnost.

Období

01. 01. 2024 – 30. 06. 2026

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW10010045

Řešitel

Ing. Karel Havlíček, Ph.D.

Developing Europe’s energy system towards net-zero in 2050 as stated in the European SET Plan (20) requires a variety of innovative energy system solutions in which H2 will play a vital role. To secure sufficient and stable green H2 supply over time, storage of excess H2 is crucial to help avoid further consumption of non-renewables in high-demand seasons. A technological challenge is to find and operate flexible, large- scale storage solutions for H2. Underground/subsurface storage in caverns and reservoirs/aquifers has been proposed as a promising solution, but many questions on what will happen with H2 when injected into the living subsurface remain unanswered and overlooked. In close cooperation with energy companies, storage operators and service companies (see section 3) we want to advance the understanding of subsurface energy storage sites by assessing the most critical identified risk: microbial conversion. In our proposed project HyLife, we will focus on underground H2 storage and microbial activity inside the storage sites. Microbial activity can heavily influence storage viability, safety and economics by consuming H2 and producing the toxic, corrosive and explosive gas H2S. The possible microbial processes must be understood from a field-specific point of view and on an experimental level to properly estimate the risks, pinpoint favourable storage sites, and avoid or mitigate potential operational failures. This is important to secure a continuous and long-term energy supply despite intermittent renewable energy production, a key factor in achieving social acceptance of a renewable energy system. By including business assessment of the microbial risks and potentially needed mitigation efforts, the project brings in a valuable cross-cutting dimension, which is of great interest to the industry sector. The project goals are directly in line with the 3European Green Deal, the European SET plan and the mission innovation of the CETPartnership to empower the clean energy transition, pool European knowledge and excellence and accelerate clean energy technologies. We will directly impact national and international policy makers as the new knowledge will be important for defining legal frameworks for full-scale deployment of H2 underground storage.

Období

01. 10. 2023 – 30. 09. 2026

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TH83020003

Řešitel

Mgr. Kateřina Černá, Ph.D.

Projekt je zaměřen na studium bakterií kmene Pseudomonadota (P.), primárně izolovaných z bývalé těžebně lokality Zlate Hory, jako potenciálního ekologického nástroje pro sanaci těžkých kovů. P. jsou známé svou přizpůsobivostí k nepříznivým podmínkám, k čemuž využívají různé adaptační mechanismy. Sekvenování genu 16S rRNA u P. prokázalo vysoký obsah genů rezistentních na kovy, sdružených v operonech, které stimulují např. aktivaci antioxidačního systému nebo syntézu transportních vylučovacích proteinů. Kovy jsou metabolizovány změnou jejich oxidačního stavu a vysráženy v nerozpustné formě. To je daleko před konvenčními metodami, protože nemění přirozené mikroprostředí, zachovává environmentální dědictví historických důlních lokalit a podporuje udržitelné postupy využívání půdy.

Období

01. 02. 2024 – 31. 12. 2026

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

SGS-2024-3490

Řešitel

Mgr. Vira Velianyk

Předmětem projektu je vyvinout zcela novu součást svářecí pistole na plasty, a to konkrétně kovový kryt topné patrony. Tento díl je v současné době vyráběn svářením různých typů trubek, které pak tvoří jednotný celek. Nevýhodou současného stavu je malá možnost individualizace této součásti, která vede k nevýhodným podmínkám proudění vzduchu kolem topné patrony a možnému přehřívání na vnějšku součásti. To často vede k poranění obsluhy přístroje při výměně trysky, která se upíná na konci tohoto krytu. Nasazení 3D tisku kovů na tuto součást přinese významnou úsporu času na výrobu součásti a dále snížení hmotnosti. Tento fakt povede k redukci únavy při sváření a zvýšení bezpečnosti práce.

Období

01. 11. 2024 – 31. 07. 2025

Zdroj

KÚLK

Kód projektu

Řešitel

Ing. Michal Ackermann, Ph.D.

Projekt se zaměřuje na implementaci LLM chatbota do prostředí strojírenské výroby s cílem efektivně řešit komunikační a informační potřeby výrobního procesu. Konkrétně se jedná o vytvoření chatbota propojeného s proprietárními datovými zdroji, jako jsou SQL databáze, ERM a CRM aplikace a dokumentová úložiště, s cílem vytvoření znalostní báze a jednotného zdroje pravdy pro informace v rámci výroby.

Období

01. 10. 2024 – 31. 05. 2025

Zdroj

KÚLK

Kód projektu

Řešitel

Jakub Zach

Projekt se zabývá optimalizací procesu flotace rozpuštěným vzduchem a indukované flotace aplikovaných ve vodním hospodářství (úprava pitné vody, čištění odpadních vod) a jejich inovací za účelem dosažení vyšší účinnosti a energetických úspor. Vrámci projektu budou zkonstruovány poloprovozní flotační jednotky kombinující různé způsoby geneze bublin vzduchu (tlaková flotace, mechanické vhánění plynu pomocí porézních destiček nebo vícefázového čerpadla). Celý proces bude rozšířen o inovativní prvek vpodobě implementace nanobublin, jejichž vlastností bude využito kdosažení vyšší separační účinnosti celého procesu. Projekt zásadním způsobem přispěje krozšíření poznatků o vlivu vstupních podmínek na průběh flotačního procesu vreálných aplikacích. Získané poznatky povedou koptimalizaci procesu a umožní snadné přizpůsobení technologie charakteru vstupující vody a konkrétním potřebám zákazníka. Hlavním výstupem projektu bude ověřená technologie vhodně kombinující standardní procesy flotace mikrobublinami vzduchu sflotací pomocí nanobublin aplikovatelná na úpravu pitné vody a čištění průmyslových odpadních vod (potravinářský průmysl (mlékárny, jatka, drůbežářské a masné závody), petrochemický průmysl, papírenský průmysl)

Období

01. 07. 2023 – 01. 07. 2026

Zdroj

MPO

Kód projektu

CZ.01.01.01/01/22_002/0000551

Řešitel

Ing. Tomáš Lederer, Ph.D.

Předmětem projektu je vývoj multisenzorového hlásiče pro vnitřní prostory s ohledem na efektivní snížení materiálových nákladů (výrobních), ale i jejich následnou montáž. Současný multisenzorový hlásič má konstrukci z 90. let minulého století a obsahuje velké množství spojovacích prvků, které nejen prodlužují, ale i prodražují kompletaci hlásiče.

Období

01. 11. 2024 – 31. 07. 2025

Zdroj

KÚLK

Kód projektu

Řešitel

Ing. Filip Véle

Cílem projektu je dosažení nového typu 3D nosiče biomasy, jež bude charakterizován unikátní strukturou a přítomností pokročilých (nano)materiálů. Uplatnění tohoto nosiče bude v oblasti vodní biotechnologie, konkrétně např. na čistírnách odpadních vod nebo na větších vodních plochách, kde bude nosič zajišťovat udržení pomalu rostoucích a specifických mikroorganismů schopných metabolizovat polutanty, a tak dosáhnout lepšího chemicko-biologického stavu vod. Sekundárně bude snaha o funkcionalizaci nanovlákenných povrchů na nosiči (např. pomocí enzymů nebo jiných biologicky aktivních látek – „3D bionosič“) za účelem vytvoření vhodného prostředí pro růst a udržení specifických mikroorganismů náročných na podmínky esenciální pro jejich metabolismus nebo pro využití těchto mikroorganismů ve značně zatížených prostředích.

Období

01. 08. 2023 – 31. 03. 2026

Zdroj

MPO

Kód projektu

CZ.01.01.01/01/22_002/0001074

Řešitel

Ing. Karel Havlíček, Ph.D.

ČOV s technologií MBR již není krokem do neznáma ani teoretickým řešením. Množství realizací a rostoucí zájem provozovatelů vodárenské infrastruktury i dodavatelů technologií ukazují, že membránový bioreaktor lze zařadit mezi stabilní technologie pro čištění odpadních vod. Výborná kvalita vyčištěné odpadní vody je pak dobrým základem pro její opětovné využití, které se v budoucnu může stát nutností. Masivnímu nasazení technologie brání a jednou z největších nevýhodou pro investory a provozovatele jsou provozní náklady MBR. Mezi nejvyšší provozní náklady patří elektrická energie. Z celkové spotřeby elektřiny městské MBR ČOV je více než polovina elektřiny spotřebována dmychadlem pod membránovým modulem, jehož provoz je nezbytně nutný pro zajištění proudění aktivačnísměsi kolem membránových desek. Významným přínosem pro další rozšíření technologie MBR a také cílem tohoto projektu je energetická optimalizace zajištění proudění aktivovaného kalu kolem membrán.

Období

01. 01. 2024 – 31. 12. 2026

Zdroj

MPO

Kód projektu

CZ.01.01.01/01/22_002/0000552

Řešitel

Ing. Mgr. Lukáš Dvořák, Ph.D.

Hlavním cílem projektu je formou průmyslového výzkumu vyvinout inovovaný typ průmyslového tryskacího zařízení s metacím kolem. Inovované tryskací zařízení bude mít inovativní znaky jako např. inovativní řešení metacího kola s lopatkami, inovativní řešení naklápění rozdělovače abraziva bez nutnosti de/montáže spoj, inovativní řešení v oblasti vyvažování metacích kol snižující prostoje, možnost monitorovat vzdáleně vyvážení metacích kol pomocí senzorů a internetu věcí (IoT). V rámci projektu bude dosaženo 5 výstupů (3 funkční vzorky a 2 užitné vzory).

Období

01. 07. 2023 – 30. 06. 2026

Zdroj

MPO

Kód projektu

CZ.01.01.01/01/22_002/0000780

Řešitel

doc. Ing. Michal Petrů, Ph.D.

Cílem projektu je vyvinout vlastní vzorkovací systém pro automatické odebírání vzorků z úpraven vody a čistíren odpadních vod. Tento vzorkovací systém bude včleněn do řídicího systému (ŘS) příslušné technologie a bude tak moci reagovat na veličiny, které již stávající ŘS měří a používá. Jedná se zejména o menší provozy úpraven vody a čistíren odpadních vod, kde stacionární vzorkovač dosud není instalován nebo o nové instalace firmy IPR Aqua s.r.o. V rámci vývoje vzorkovacího systému bude rovněž vyvinut, aplikován a ověřen systém měření základních fyzikálně-chemických parametrů (pH, teplota, ORP, zákal), které nejsou na vzorkované pozici integrované ve stávající technologii. Zásadní výhodou je úspora provozních nákladů spojených s cestou vzorkaře pro instalaci mobilního vzorkovače a možnost okamžitého spuštění vzorkovače na základě monitoringu technologického procesu a vyhodnocení technologa na základě vzdálené správy. Využití vlastního systému monitoringu základních fyzikálně-chemických parametrů pak přináší významné investiční a provozní úspory ve srovnání s nákladovostí zahraničních firem operujících na trhu (Hach-Lange s.r.o., Enders-Hauser s.r.o., WTW s.r.o. a další), kde pořizovací náklady sond, převodníků a zejména hodinové sazby techniků 2 – 3x převyšují běžné sazby českých technologických firem. Vzorkovací systém bude odebírat vzorky vody prosté i slévané, a to zejména dle ČSN ISO 5667-10 (757051) Jakost vod. Odběr vzorků. Část 10: Pokyny pro odběr vzorků odpadních vod, ovšem nikoli výhradně. Jelikož bude vzorkovací systém napojen na průmyslový počítač (lépe PLC – programmable logic controller), bude možné pouhou změnou softwaru příslušnou metodiku odběru změnit, a to dle lokálních či národních zvyklostí a předpisů. Více o začlenění vzorkovače viz kapitola 2.1. Vyvinuté vzorkovače budou uváděny na český, ale především zahraniční trh prostřednictvím hlavního příjemce společnosti IPR Aqua s.r.o., která projektuje a realizuje úpravárenské a čistírenské technologie v ČR a sousedních zemích a dále s využitím sítě obchodních kontaktů mateřské společnosti Dekonta a.s. Vyvinuté vzorkovače budou tedy nabízeny samostatně či jako součást komplexních technologií.

Období

01. 07. 2023 – 28. 02. 2026

Zdroj

MPO

Kód projektu

CZ.01.01.01/01/22_002/0000795

Řešitel

Ing. Tomáš Lederer, Ph.D.

Mikrobiální infekce komplikují úspěšnou léčbu mnoha zranění. Proto jsou hledány nové technologie usnadňující hojení, snižující mikrobiální rizika a zároveň nezvyšující rizika vzniku antimikrobiální rezistence. Předkládaný projekt si klade za cíl vyvinout nanovlákenné materiály se strukturou shish-kebab (NFSK) napodobující baktericidní struktury vyskytující se na křídlech hmyzu. Možnost cíleného ovlivnění interakcí prokaryotických i eukaryotických buněk s NFSK pomocí úprav morfologie a struktury bude studována v průběhu projektu. Ideální NFSK by měl být biokompatibilní a inhibovat růst nežádoucích mikroorganismů bez nutnosti funkcionalizace. V rámci projektu budou analyzovány mikrobiální interakce s NFSK ve formě jednotlivých vláken i vrstev, konkrétně adheze, tvorba biofilmu, odpověď na oxidativní stres a degradace. Dále bude ověřena biokompatibilita. Navržený soubor cílů dosud nebyl studován, výstupy projektu proto mohou značně usnadnit vývoj nové generace biomateriálů.

Období

01. 01. 2023 – 31. 12. 2025

Zdroj

GAČR

Kód projektu

23-05154S

Řešitel

prof. RNDr. David Lukáš, CSc.

Cílem této studie je analyzovat a porovnat vlastnosti vlákenných vrstev vyrobených z primárního a recyklovaného granulátu pomocí technologie zvlákňování z taveniny. Tento proces zahrnuje tavení polymerů, které jsou zpracovávány do vláken a následně formovány do vrstev. Studie se zaměřuje na hodnocení mechanických a fyzikálních vlastností, jako je pevnost, rovnoměrnost a průměr vláken. Rovněž bude analyzována krystalinita a další strukturní vlastnosti v závislosti na poměru primárního a recyklovaného granulátu. Kromě toho budou výsledky porovnány, aby se zjistilo, zda recyklovaný granulát může být vhodnou alternativou k primárnímu materiálu, aniž by došlo ke ztrátě klíčových vlastností. Tato studie přinese hlubší pochopení možností využití recyklovaného materiálu v produkci vlákenných vrstev a může přispět k udržitelnosti a snížení environmentální zátěže.

Období

01. 02. 2025 – 31. 01. 2026

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

SGS-2025-6553

Řešitel

doc. Ing. Jiří Chvojka, Ph.D.

Cílem projektu je zvýšit informační a datovou gramotnost studentů a odborné veřejnosti z oborů technických věd, humanitních věd a umění. Zejména skrze možnost a schopnost využívání nového digitálního nástroje, konkrétně neuronových sítí a umělé inteligence a tím uživatelům umožnit nejen efektivní, ale také tvůrčí orientaci v přemíře datových a informačních zdrojů v rámci znalostních okruhů jejich vlastní profese, na které bude A°D°A trénovaná. Chápání vzájemných vztahů v dynamickém systému současného světa a tvorba modelů předvídání jeho vývoje zvyšuje míru adaptability celé společnosti na možný budoucí vývoj – tvořivost a adaptabilita jsou základní složky odolnosti. Testování, uplatňování a zlepšování softwaru Virtuální futuroložka A°D°A má potenciál zvyšovat odolnost společnosti.

Období

01. 09. 2023 – 30. 11. 2026

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TQ01000298

Řešitel

Ing. Josef Novák, Ph.D.

Změny klimatu (CC) představují riziko pro dostupnost vodních zdrojů v mnoha zemích střední Evropy. Regiony musí zvýšit odolnost vůči extrémním povětrnostním jevům, jako jsou sucha a povodně ve městech, a také vůči vyčerpání městských zdrojů podzemní vody (GW). Dlouhodobě klesající hladiny podzemních vod i nadměrné množství vody v krátkém období se stávají naléhavými riziky, kterým je třeba čelit vhodnými postupy hospodaření s vodou. Cílem projektu je posílit kapacitu regionů ve střední Evropě v oblasti odolnosti vůči změně klimatu z hlediska hospodaření s městskými vodními zdroji prostřednictvím společného vývoje řešení pro přizpůsobení se změně klimatu. Řešení projektu, která budou přijata orgány veřejné správy a vodohospodářskými subjekty, povedou ke změně chování v oblasti vodohospodářství a územního plánování s cílem zvýšit odolnost regionů vůči změně klimatu. Klíčovou inovaci přináší integrální zohlednění problematiky vodního hospodářství jako součásti širších koncepcí přizpůsobení se změně klimatu souvisejících s regiony a městy a komplexní přístup k vodnímu hospodářství. Síť spolupráce 11 organizací bude společně vyvíjet a realizovat 6 pilotních akcí, 8 řešení, 6 akčních plánů a strategii řízení ve prospěch měst, regionů a souvisejících vodohospodářských a vodárenských organizací. Všechna řešení budou mít inovativní charakter a v zapojených regionech dosud nebyla použita. Nadnárodní spolupráce partnerů z různých regionů je nutná pro shromáždění příkladů klíčových aspektů, které je třeba řešit, a souvisejících regionálních odborných znalostí. Práce na nadnárodní úrovni zvýší kapacitu a posílí přenos znalostí, aby se snížily překážky účinného přizpůsobování regionů změně klimatu. Očekáváme, že síť a předvedené osvědčené postupy zvýší informovanost místních a regionálních tvůrců politik, což podpoří další implementaci společně vypracované strategie, akčních plánů a řešení adaptace na změnu klimatu v kontextu městského vodního hospodářství.

Období

01. 04. 2023 – 31. 03. 2026

Zdroj

EUK

Kód projektu

CE0100184

Řešitel

Ing. Tomáš Lederer, Ph.D.

Cílem projektu je prozkoumat reakce spotřebitelů na marketingové claimy platforem P2P (peer-to-peer) v rámci sdílené ekonomiky s využitím pokročilých neuromarketingových nástrojů, jako je např. technologie rozpoznávání emocí, tzv. face-reader. Nevědomou či podvědomou zpětnou vazbu spotřebitelů nelze měřit tradičními metodami, jako jsou průzkumy a rozhovory. Tento přístup je zvláště důležitý vzhledem k rostoucímu spoléhání se na emocionální a kognitivní reakce v analýze chování spotřebitelů. Očekávání spotřebitelů významně ovlivňují jejich interpretaci marketingových tvrzení, zejména pokud jsou tato tvrzení nepřesná nebo nedostatečně podložená. To má zásadní význam v kontextu platforem P2P, kde jsou důvěra a vnímaná spolehlivost nejdůležitější pro zapojení a udržení uživatelů. Syntézou poznatků z existující literatury o očekáváních spotřebitelů, emocionálních reakcích a dopadu marketingových tvrzení chce výzkum přispět k hlubšímu pochopení chování spotřebitelů v oblasti sdílené ekonomiky.

Období

01. 02. 2025 – 31. 01. 2026

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

Řešitel

Ing. Pavel Pelech

Flikr, tedy vjem nestability světla způsobený kolísáním světelného toku nebo spektrálních vlastností světla, je jedním z problémů, který ovlivňuje kvalitu umělého osvětlení a má prokazatelný dopad na lidský komfort, zdraví a produktivitu. Algoritmus určený k vyhodnocování tohoto jevu se nazývá flikrmetr a byl vyvinut v 80. letech 20. století pro sledování zkreslení napájecího napětí a jeho vlivu na blikání tradičních 60W žárovek. Jeho využití při současných podmínkách distribučních sítí, které byly za tu dobu značně modernizovány, a odlišných světelných zdrojů, jako jsou LED technologie, nemusí být však v jeho původní podobě optimální. V současné době navíc není možné zpětně dohledat, pro jaké referenční podmínky byl algoritmus navržen, což hodnocení měření značně komplikuje. Na základě dostupné literatury můžeme předpokládat, že viditelnost a dráždivost flikru jsou významně ovlivněny faktory, jako je intenzita osvětlení (popisovaná Ferry-Porterovým zákonem), spektrální charakteristika světelného zdroje, aktivní část sítnice (foveální vs. periferní vidění) a situace pozorování (např. práce na PC nebo čtení tištěných dokumentů). Kromě objektivních podmínek existují i subjektivní faktory, jako je psychický a fyzický stav pozorovatele, věk, únava nebo vliv kofeinu a léků. Cílem navrhovaného výzkumu je systematické měření prahů viditelnosti flikru při různých světelných podmínkách takovým způsobem, aby naměřená data umožnila adaptovat stávající flikrmetr právě na dané světelné podmínky. V první fázi bude tak potřeba vytipovat vhodné úrovně osvětlení pro testování a provést měření na dostatečně velkém množství figurantů. Následně bude potřeba vyhodnotit prahy viditelnosti flikru v závislosti na intenzitě osvětlení. Na základě výsledků měření bude možné lépe definovat referenční podmínky pro hodnocení závažnosti flikru a dále adaptovat algoritmus flikrmetru tak, aby odlišné světelné podmínky bral v potaz. Práce navazuje na DP Ing. Jany Svobodové „Měření prahu viditelnosti flikru v závislosti na různé intenzitě osvětlení“ (FZS TUL), kde byl měřen práh viditelnosti flikru se sinusovou modulací světelného toku a pro dvě různé intenzity osvětlení. Data budou sbírána na vhodném vzorku populace o velikosti alespoň 30 subjektů.

Období

01. 02. 2025 – 31. 01. 2026

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

SGS-2025-3529

Řešitel

Ing. Jan Hergesel

Jedním z nejzávažnějších dlouhodobých ekologických problémů je přítomnost mikroplastů v ovzduší a ve všech typech vod po celém světě, která neustále roste. Kromě chronických vlivů na lidský organismus mají mikroplasty negativní vliv také na mikrobiální společenstva, zooplankton, ryby, ptáky a vodní makrofyta, přičemž toxicita je ovlivněná tvarem, velikostí a chemizmem daného materiálu. Běžné vlákenné mikroplasty jsou většinou na bázi polyolefinů, které díky své nízké hustotě obyčejně plavou na vodě. Významný podíl mikroplastů v povrchových i podzemních vodách však tvoří vlákenné fragmenty uvolněné z textilních výrobků, které jsou většinou vyrobené z polymerů s vyšší hustotou. Mezi tyto mikroplasty lze zařadit nejen částice uvolňované ze syntetických vláken, ale i z vláken na bázi přírodních polymerů, protože jsou poměrně tuhé a velmi odolné vůči degradačním procesům. Textilní vlákenné mikroplasty se sice nešíří snadno vodním prostředím a spíše se usazují na dně, ale vzhledem k pestřejšímu chemickému složení díky látkám používaným při barvení a chemickým úpravám textilií lze očekávat toxičtější produkty rozkladu a mnohem složitější eliminaci z životního prostředí. Je prokázáno, že více než třetina mikroplastů v řekách a oceánech má svůj původ především v textilních výrobcích. Velké množství těchto vláken se do vodního prostředí dostává již při výrobě textilu a prvních třech cyklech praní a je pravděpodobné, že tato vlákna budou mít zcela odlišný vliv na organizmy než vlákna uvolněná do životního prostředí pomalým zvětráváním. O tomto fenoménu překvapivě chybí informace, a proto jeho výzkum tvoří stěžejní část navrhovaného projektu. V současnosti je také kladený velký důraz na recyklaci textilu, včetně toho, které obsahuje syntetické polymery. Velmi málo se ale ví o možných rizicích souvisejících se zvýšeným uvolňováním vlákenných mikroplastů z recyklovaných textilií. Vlákenné mikroplasty také mohou být vektory pro transport nebezpečných látek jako jsou například antibiotika či PFAS, které se při změně fyzikálně chemických podmínek prostředí mohou opětovně uvolňovat. Této problematice proto chceme věnovat zvýšenou pozornost. Projekt je celkově zaměřen na komplexní studium problémů souvisejících s výskytem textilních vlákenných mikroplastů ve vodních ekosystémech. Projektový tým na české i americké straně se proto bude zabývat zejména: Separací vlákenných mikroplastů ze vzorků povrchových vod a sedimentů a analýzou jejich výskytu, geometrie, morfologie a chemického složení. Determinací textilních mikroplastů. Tvorbou vlákenných mikroplastů v procesu výroby textilu, simulací generování mikroplastů mechanickým oddělováním a vlivem degradačních procesů vlivem opotřebení stárnutím. Analýzou mechanických projevů. Studiem adsorpce/desorpce běžných antibiotik a perfluoroalkylových chemických látek (PFAS) na textilních mikroplastech. Specifickými vlivy různých typů textilních mikroplastů, včetně vláken z recyklovaných materiálů na vodní organismy (bakterie, zelené řasy, vodní makrofyta, perloočky a ryby). Hodnocením rizik textilních vlákenných mikroplastů pro životní prostředí.

Období

01. 03. 2023 – 31. 12. 2026

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

LUAUS23054

Řešitel

RNDr. Alena Ševců, Ph.D.

Spektrální vlastnosti materiálů jsou závislé na několika parametrech jako je složení materiálu, struktura vláken, povrchová úprava, které ovlivňují způsob, jakým materiál interaguje se světlem. Pro získání přesných spektrálních dat je nezbytné používat spektrofotometry, které umožňují měřit intenzitu světla v různých vlnových délkách. Zároveň existuje řada vzorků, materiálů a situací, kdy nelze standardní spektrofotometry použít a je nutné aplikovat bezkontaktní systémy měření. K dispozici jsou sice tzv. multispektrální, nebo hyperspektrální kamery, ale jejich cena je řádově vyšší, a navíc jsou závislé na intenzivních zdrojích světla, které mohou vzorky s nižší světlostálostí degradovat. S využitím dostupných knihoven v prostředí MATLAB bude pomocí získaných spektrálních dat ze spektrofotometrů vytvořen model, jehož cílem bude predikovat spektrální vlastnosti materiálů z obrazových dat získaných fotoaparátem, za použití řízeného multispektrálního světelného zdroje na bázi LED. Na základě informací zanesených v této budované knihovně či katalogu by mohl být predikován barevný vzhled materiálů, a to nejen v závislosti na spektrální distribuci osvětlení, ale i na adaptačním jasu, který ovlivňuje to, jak naše oči vnímají barvy při různých úrovních osvětlení. Tento přístup by v budoucnu umožnil přesnější simulace barevného vzhledu materiálů v reálných podmínkách a zahrnoval by jak objektivní světelné faktory, tak subjektivní vlivy lidského vnímání, což by usnadnilo jejich aplikace v praxi, například v designu oděvů a dalších oblastech.

Období

01. 02. 2025 – 31. 01. 2026

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

SGS-2025-6565

Řešitel

Ing. Blanka Tomková, Ph.D.

Projekt je zaměřen na vývoj hardware a firmware modulárního elektronického systému bateriového managementu s vysokou funkční bezpečností, určeného primárně pro elektrická vozidla. Výzkumné aktivity projektu budou zaměřeny na návrh a ověřování pokročilých algoritmů zjišťování přesného okamžitého stavu nabití SoC a algoritmů pro predikci kondice bateriového úložiště SoH. Modularita vyvíjeného zařízení musí umožnit nasazení v aplikacích zaměřených jak na vysokou hustotu energie, tak i výkonu a zároveň reflektovat požadavky na funkční bezpečnost moderních bateriových systémů. Výstupem projektu bude prototyp modulárního elektronického bateriového managementu a funkční vzorek lithiového bateriového úložiště pro trakční aplikaci.

Období

01. 01. 2023 – 31. 12. 2025

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW06010575

Řešitel

Ing. Pavel Jandura, Ph.D.

Cílem projektu je navrhnout multisenzorový monitorovací systém založený na umělé inteligenci určený ke snížení rizika, ochraně zdraví a bezpečnosti členů IZS v reálném čase. Systém Smart profesních oděvů rovněž umožní dálkové sledování nositelů na stanovišti velitele při běžných i CBRN incidentech v obtížně dostupném terénu pro zlepšení rozhodování velitele. Systém se bude sestávat z modulárního profesního oděvu pro členy IZS, který zajistí optimální termofyziologický, senzorický a ergonomický komfort nositele a bude osazen modulárním telemetrickým multisenzorovým systémem, který umožní v reálném čase monitoraci a inteligentní adaptivní vyhodnocení zdravotního stavu a environmentální zátěže nositele na základě jeho osobního profilu vytvořeného s využitím metod umělé inteligence.

Období

01. 01. 2022 – 31. 12. 2025

Zdroj

MV

Kód projektu

VJ02010031

Web

https://www.isvavai.cz/cep?s=jednoduche-vyhledavani&ss=detail&n=0&h=VJ02010031

Řešitel

doc. Ing. Antonín Havelka, CSc.

Podstatou navrhovaného výzkumného/vývojového projektu je realizační projekt, konstrukce, provozní verifikace a optimalizace prototypu kompletní technologie čištění městských odpadních vod (modulární platforma). Motivací je aktuální problematika terciárního a zejména kvarterního čištění městských odpadních vod, a to v přímé souvislosti s návrhem nové směrnice Evropského parlamentu a Rady o čištění městských odpadních vod (přepracované znění směrnice 91/271/EEC), které bylo v roce 2022 v připomínkovém řízení relevantními subjekty členských států EU (mimo jiné také v rámci České Asociace pro vodu – CzWA).

Období

01. 08. 2023 – 31. 07. 2026

Zdroj

MPO

Kód projektu

CZ.01.01.01/01/22_002/0000648

Řešitel

Ing. Tomáš Lederer, Ph.D.

Vědecká infrastruktura NanoEnviCz III je pokračováním úspěšné vědecké platformy umožňující účinnou spolupráci partnerských organizací a jejích externích uživatelů. VI je zaměřena na vývoj, přípravu, charakterizaci a aplikace koncepčně nových nanostrukturních materiálů pro trvale udržitelný rozvoj, ochranu a sanaci životního prostředí. VI nabízí služby v oblasti environmentální nanokatalýzy, konverze energií, detekci, záchyt a degradaci polutantů. VI je zároveň aktivní ve výzkumu rizik a toxicity nanomateriálů.

Období

01. 01. 2023 – 31. 12. 2026

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

LM2023066

Web

www.nanoenvicz.cz

Řešitel

doc. RNDr. Michal Řezanka, Ph.D.

Hlavním cílem projektu je využití nanomateriálů v oblasti analýzy vzorků různých matric. Hlavní zaměření bude na jejich efektivní předúpravu a následnou možnost využití v chromatografických separacích. V rámci projektu tak dojde k testování různých nanovlákenných polymerů pro funkční využití jako pokročilých materiálů pro extrakce složitých biologických, potravních a environmentálních matric v chromatografické analýze. Dále budou vyvíjeny pro nové produkty různé aplikace, které naleznou široké použití v toxikologické, farmaceutické nebo environmentální oblasti.

Období

01. 01. 2023 – 31. 12. 2026

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW06010698

Řešitel

doc. Ing. Jiří Chvojka, Ph.D.

Nanovlákenné materiály poskytují atraktivní vlastnosti v různých oblastech výzkumu. Úprava vzorku je nedílnou a většinou nejkomplikovanější součástí vlastního analytického postupu, která zahrnuje zejména odstraňování problematických částí vzorku (interferující složky matrice, proteiny, lipidy), a také zakoncentrování cílových analytů. Hlavním cílem projektu využití nanovláken je zvýšení rychlosti provedení extrakce, snížení spotřeby vzorků a rozpouštědel, zvýšení selektivity a on-line spojení extrakcí s chromatografií do jednoho kroku. Dalším cílem projektu je testování funkcionalizace nanovláken pro využití jako pokročilých materiálů pro on-line extrakce biologických, potravních a environmentálních matric v chromatografické analýze. Základní nanovlákenné polymery, grafenové kompozitní materiály, chemicky modifikovaná a nově funkcionalizovaná nanovlákna budou testovány z hlediska off-line a on-line extrakce pro analýzy komplexních vzorků. Použití různých typů chemicky modifikovaných a funkcionalizovaných nanovláken povede ke zvýšení selektivity extrakce směrem k cílovým analytům.

Období

01. 01. 2023 – 31. 12. 2025

Zdroj

GAČR

Kód projektu

23-05586S

Řešitel

doc. Ing. Jiří Chvojka, Ph.D.

Hlavním cílem PROJEKTU je výzkum a vývoj budoucích prostředků udržitelné mobility silničními a kolejovými vozidly a jejich zapojení do dopravních systémů s ohledem na strategický rozvoj technické úrovně oborů, důležitých pro hospodářství České republiky, i na krátkodobé bezprostředně realizovatelné cíle v průmyslu. Prostředkem dosažení tohoto cíle je založení skupiny SMLUVNÍCH STRAN pro dlouhodobou spolupráci, které využije jak synergie mezi příbuznými obory s podobnými zásadními problémy rozvoje, tak synergie ze spolupráce mezi akademickými, výzkumnými a průmyslovými pracovišti, umožňující zaměřit aktivity na rozhodující problémy aplikovatelné na trhu budoucích dopravních prostředků.

Období

01. 01. 2023 – 30. 06. 2026

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TN02000054

Řešitel

Ing. Robert Voženílek, Ph.D.

Hlavním cílem PROJEKTU je výzkum a vývoj budoucích prostředků udržitelné mobility silničními a kolejovými vozidly a jejich zapojení do dopravních systémů s ohledem na strategický rozvoj technické úrovně oborů, důležitých pro hospodářství České republiky, i na krátkodobé bezprostředně realizovatelné cíle v průmyslu. Prostředkem dosažení tohoto cíle je založení skupiny SMLUVNÍCH STRAN pro dlouhodobou spolupráci, které využije jak synergie mezi příbuznými obory s podobnými zásadními problémy rozvoje, tak synergie ze spolupráce mezi akademickými, výzkumnými a průmyslovými pracovišti, umožňující zaměřit aktivity na rozhodující problémy aplikovatelné na trhu budoucích dopravních prostředků.

Období

01. 04. 2023 – 31. 12. 2028

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TN02000054/003

Řešitel

Ing. Robert Voženílek, Ph.D.

Cílem projektu je vytvořit základy Národního centra kompetence pro průmyslový 3D tisk polymerních materiálů s důrazem na podporu ekologicky a energeticky účinnější výroby, cradle-to-cradle přístupu, efektivního využití surovin a jejich recyklace, využití odpadních přírodních a syntetických materiálů – to vše v souladu s cíli Green Deal a cirkulární ekonomiky. Toto centrum by bylo zřízeno v Liberci a vychází ze společných silných stránek koordinátora, předních výzkumných organizací a průmyslových partnerů, aby tak vytvořilo silný výzkumný program pro efektivní ekologické využití surovin a energií, zvýšení přínosu aditivních technologií pro průmysl a díky tomu robustní zdroj projektů pro navrhované centrum.

Období

01. 01. 2023 – 31. 12. 2028

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TN02000033

Řešitel

Ing. Jiří Šafka, Ph.D.

Vyvinout nové senzory pro průmyslové aplikace využitelné především v oblastech vodohospodářství, slévárenství a materiálového inženýrství, to jsou cíle dalšího projektu NCK MATCA s názvem Senzorika pro 21. století. Ten byl vybrán jako jeden z dvanácti projektů podpořených v rámci Národního plánu obnovy.

Období

01. 01. 2023 – 30. 06. 2026

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TN02000069/001(N)

Řešitel

Ing. Jan Kočí

Významným milníkem, jímž byl vývoj nové hybridní vysokotlaké munice ráže 6.8 mm, započala nová generace útočných palných zbraní. Nová munice dosahující většího účinného dostřelu a schopná překonat balistickou obranu na vyšší vzdálenost oproti běžnému střelivu přináší ale zároveň technologickou výzvu pro zbrojní průmysl. V současné době využívané materiály pro výrobu hlavní nedosahují přísných požadavků na mechanické a technologické vlastnosti. Výzkum a vývoj materiálů, které budou schopné držet krok s nároky munice nové generace a které budou splňovat přísná kritéria zbrojního průmyslu, je důležitým krokem pro rozvoj využívaných materiálů a technologií v tomto odvětví.

Období

01. 10. 2023 – 30. 04. 2026

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TN02000069/008

Řešitel

Ing. Jiří Šafka, Ph.D.

Chirální látky jsou nezbytné a široce používané v medicíně. Enantiomery mají často odlišné fyzikální a chemické vlastnosti v chirálním (lidském) prostředí, a proto je nutná separace jednotlivých enantiomerů k výrobě léčiv s žádoucími terapeutickými účinky a minimálními nežádoucími účinky. Kontinuální membránová chirální separace má mnoho výhod a má i velký potenciál v separaci enantiomerů pro výrobu enantiomerně čistých léčiv. Předkládaný projekt představuje unikátní metodu separace racemických směsí, které využívají chirální kompozitní magnetické membrány a paramagnetické iontové kapaliny vystavené rotačním i magnetickým levitačním silám. Na základě modelování s pomocí molekulární dynamiky budou stanoveny optimální experimentální podmínky, které umožní efektivní separaci enantiomerů z racemické směsi, což má zásadní význam ve farmaceutickém průmyslu i mimo něj.

Období

01. 01. 2025 – 31. 12. 2027

Zdroj

GAČR

Kód projektu

25-15195S

Řešitel

doc. Fatma Yalcinkaya, Ph.D. M.Sc.

Projekt se zaměřuje na vybrané skupiny potenciálních zaměstnanců z pohledu vybraných generací s důrazem na mezinárodní aspekt a na odvětví v kontextu rozvoje kompetencí, fází vzdělávacího procesu a aplikaci vhodných metod. Primárně cílí na generaci Z (tedy na studenty a absolventy vybraných škol), kdy budou zkoumány potřebné faktory pro jejich úspěšnou kariérní cestu. Druhá část projektu se tématu věnuje z pohledu vybraných skupin zaměstnancům, a to především v automobilovému průmyslu a retailu pro účely pochopení podstaty jejich rozvoje na této cílové skupině. Cílem projektu je na základě analýzy vybraných aspektů rozvoje těchto skupin identifikovat specifika a výzkumný potenciál pro rozvoj zkoumaného tématu a navrhnout vhodného postupy, metody a modely související s úspěšnou kariérou jedince v podnikovém prostředí pomocí kvalitativních a kvantitativních metod výzkumu. Projekt bude důležitým podkladem pro disertační práci obou studentů a jejich publikační činnost v indexovaných časopisech, která je klíčovým požadavkem pro obhájení disertační práce.

Období

01. 02. 2025 – 31. 01. 2026

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

Řešitel

Ing. Hana Trávníčková

Existuje řada znečišťujících látek (Emerging Contaminants; EC), které se podle nově stanovených českých, polských a evropských norem musí sledovat a odstraňovat na čistírnách odpadních vod. Navrhujeme monitorovat tyto nově regulované sloučeniny ve vyčištěných odpadních vodách z čistíren odpadních vod na obou stranách česko-polské hranice. To nám umožní zjistit rozdíly v účinnosti odstraňování EC a umožní přeshraniční výměnu poznatků o tom, jak tyto toxické látky v odpadních vodách snižovat. Tato opatření pomohou zabránit vypouštění znečišťujících látek do vodních útvarů, které mohou sloužit jako zdroje pitné vody.

Období

01. 01. 2025 – 31. 12. 2027

Zdroj

MMR

Kód projektu

CZ.11.01.02/00/23_011/0000164

Řešitel

dr hab. Ing. Stanislaw Witold Waclawek, Ph.D.

Roboti, kteří jsou dodáváni firmou machine building, jsou velmi často nasazováni pro technologie svařování metodou MIG/MAG. Programování robota pro proces svařování je časově a tím i ekonomicky poměrně náročné. Pro zjednodušení celého procesu bude navržen systém pro optické sledování pohybu nástroje při ručním svařování. Zaznamenaná trajektorie se poté přenese do programu robota. Celý proces programování se tímto významně zkrátí (řádově jde o desítky hodin). Přímým důsledkem je výrazná úspora nákladů a zpřístupnění technologie robotického svařování i pro malosériovou výrobu.

Období

01. 04. 2023 – 30. 06. 2026

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TN02000018/15

Řešitel

prof. Ing. Iva Petríková, Ph.D.

Nedávní výzkumníci oživili oblast výpočetní dynamiky tekutin, aby uvolnili tento výkonný nástroj pro předvídání analýzy proudění a využití různých technik ke zvýšení výkonu jakékoli součásti systému. V tomto výzkumu bude provedena výpočetní simulace dynamiky tekutin pro modelování chování přenosu tepla pro některé komponenty, jako je deskový výměník tepla, skladování energie v podnosu potravin a elektrické lodní šrouby. Výsledky budou mít za cíl poskytnout dobře podložený rámec pro aplikaci CFD s podrobnými postupy v analýze pro řešení a předvídání dopadu zkoumaných charakteristik složek a mapování jejich výkonnosti. Kromě toho bude tato technika použita ke studiu provozních charakteristik, jako je systém COP, účinnost exergie, snížená spotřeba energie a destrukce exergie pro optimalizaci celkového výkonu a zlepšení účinnosti. Kromě toho bude použito strojové učení a vícekriteriální optimalizační přístupy k optimalizaci různých parametrů simulace CFD.

Období

01. 02. 2023 – 31. 12. 2025

Zdroj

Kód projektu

SGS-2023-5323

Řešitel

prof. Ing. Iva Petríková, Ph.D.

Předmětem projektu je optimalizace konstrukce plastového rámečku, ověření EMC parametrů a provedení zkoušek teplotní odolnosti ovládacího displeje E31, včetně zavedení případných doporučení tak, aby finální zařízení mohlo být co nejdříve uvedeno na trh.

Období

01. 11. 2024 – 30. 09. 2025

Zdroj

KÚLK

Kód projektu

Řešitel

Ing. Jiří Šafka, Ph.D.

Navrhovaný projekt řeší téma oblasti specializace (zjednodušeně řečeno prioritního oboru) specifikované ve Strategii inteligentní specializace pro území Libereckého kraje. Konkrétně je v souladu s bodem Elektronika, elektrotechnika, ICT a optika, protože v rámci projektu bude vytvořen modulární prediktivní model galvanizační linky, který v první fázi (v rámci tohoto projektu) umožní optimalizaci výroby na stávající lince. V dalších fázích pak ale může být využit např. i pro hledání slabých míst linky a ověřování případných technických úprav před jejich realizací.

Období

01. 05. 2024 – 30. 06. 2025

Zdroj

KÚLK

Kód projektu

Řešitel

doc. Ing. Tomáš Martinec, Ph.D.

Cílem projektu je stanovení rozhodných technologických parametrů procesu denitrifikace a post-denitrifikace, selekce a dlouhodobá pilotní verifikace vhodného externího organického substrátu, které povedou k eliminaci tvorby nežádoucích oxidů dusíků (NOx) – významných skleníkových plynů. Ukazuje se, že právě vhodný (dobře biologicky rozložitelný) organických substrát, jeho poměr vůči koncentraci dusíku, doba zdržení, látkové zatížení a nitrátový recykl jsou určující pro úplný proces (post-)denitrifikace, tj. biologickou redukci dusičnanového dusíku, která v ideálním případě probíhá až na dusík plynný a nevznikají nežádoucí meziprodukty, tj. dusitany a NOx. Dlouhodobá verifikace a detailní monitoring na reálné ČOV tak umožní zisk velmi cenných provozních dat.

Období

01. 01. 2024 – 31. 12. 2025

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TQ03000856

Řešitel

Ing. Karel Havlíček, Ph.D.

Primární cílem projektu je snížit koncentraci mikropolutantů na odtoku z ČOV. Za tímto účelem bude v rámci projektu vyvinut hybridní systém kvartérního stupně čištění odpadních vod umožňující efektivní odstraňování mikropolutantů a paralelně budou optimalizovány rozhodné provozní parametry sekundárního a terciárního stupně čištění odpadních vod s ohledem na účinnost a provozní náklady (OPEX) kvart. stupně čištění. Oba výstupy projektu budou verifikovány na komunální ČOV, na základě čehož bude stanovena ekon. náročnost kvart. stupně čištění i procesu čištění odpadních vod jako celku. Determinace OPEX kvart. čištění vod je vzhledem k aktuálnímu návrhu směrnice EU o čištění městských odpadních vod (přepracované znění směrnice 91/271/EEC) podstatná informace pro všechny provozovatele ČOV.

Období

01. 04. 2024 – 30. 06. 2026

Zdroj

TAČR

Kód projektu

SS07020159

Řešitel

Ing. Mgr. Lukáš Dvořák, Ph.D.

Cílem projektu je vypracování postupů pro navrhování souboru biotechnických opatření na hlavních i podrobných odvodňovacích zařízeních a zároveň na erozně ohrožené půdě v zemědělsky využívaných povodích a jejich pilotní realizace. Účelem těchto postupů je připravit standardizované, účinné a finančně dostupné řešení pro zvýšení retence a akumulace a zlepšení jakosti vody v odvodněných povodích v rámci procesu pozemkových úprav. V rámci projektu dojde k testování účinnosti variant opatření a k optimalizaci realizačních a procesních možností v rámci komplexních pozemkových úprav pro současné a očekávané hydrologické situace.

Období

01. 01. 2021 – 31. 12. 2025

Zdroj

MZe

Kód projektu

QK21010341

Řešitel

RNDr. Bc. Stanislava Vrchovecká

Cílem projektu je vyvinout a připravit ke komercializaci snímač pro rychlou, citlivou a nízkonákladovou detekci perzistentních organických polutantů ve vodě a tím poskytnout dostupný a účinný nástroj pro omezování vnosu znečišťujících látek do vodního prostředí. Dílčí cíle projektu jsou: – Vyvinout novou generaci ultraporézních senzorických materiálů, které budou měnit svoje optoelektronické vlastnosti při kontaktu s příslušným kontaminantem. – Navrhnout a ověřit způsoby spolehlivé detekce těchto změn a jejich konverzi na výstupní elektrické signály. – Navrhnout, zkonstruovat a realizovat prototyp snímače pro pilotní ověření detekce přítomnosti kontaminantu ve vodním prostředí.

Období

01. 03. 2025 – 29. 02. 2028

Zdroj

TAČR

Kód projektu

SQ01020272

Řešitel

Ing. Mateusz Fijalkowski, Ph.D.

Projekt se zaměřuje na výzkum materiálů pro sanaci kontaminovaného horninového prostředí metodou tzv. in situ chemické oxidace (ISCO). Cílem je vyvinutí materiálů schopných postupně uvolňovat a aktivovat oxidační činidlo a ověření jejich použitelnosti v praxi. Základem těchto materiálů bude peroxodisíran draselný doplněný vhodnými aktivátory na bázi pevných odpadních látek (např. litinové špony) a zahušťovadly. Směsi těchto materiálů budou laboratorně testovány a nejvhodnější směs bude posléze pilotně testována na reálné kontaminované lokalitě. Tato lokalita bude detailně charakterizována a v průběhu času bude sledován vliv aplikace vyvinutého činidla na její stav. Výstupem projektu budou 2 užitné vzory materiálů (pro 2 různé typy kontaminace) a ověřená technologie jejich aplikace.

Období

01. 01. 2024 – 31. 12. 2025

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TM05000018

Řešitel

RNDr. Jan Němeček, Ph.D.

Připravovaný projekt SGS se soustředí na výzkum a vývoj vlákenných vrstev prostřednictvím technologií melt-blown a spun-blown. Primárním cílem je provést komparativní analýzu vlastností vrstev vyrobených z primárního (panenského) polymerního granulátu a granulátu připraveného z polymerního recyklátu (re-granulátů), s důrazem na identifikaci a optimalizaci procesních parametrů těchto technologií. Současný stav poznání nepodporuje využití recyklovaných polymerů v těchto procesech, což představuje významnou výzkumnou mezeru, kterou tento projekt cílí zaplnit.

Období

01. 02. 2025 – 31. 01. 2026

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

SGS-2025-6545

Řešitel

doc. Ing. Jiří Chvojka, Ph.D.

Cílem projektu je studovat tepelné chování vysoce výkonných textilií, popsat mechanismus přenosu tepla ve vláknitých strukturách v extrémních podmínkách a vyvinout obecnou, vědecky podloženou metodiku vytváření tepelně izolačních vrstev. Pro stanovení tepelné odolnosti textilií v chladných podmínkách jsou, v souladu s normami, ztráty vedením tepla zanedbatelné a je třeba vzít v úvahu konvekci a tepelné vyzařování. Běžná zařízení pro hodnocení tepelného odporu oděvů jsou založena na měření tepelné vodivosti za standardních klimatických podmínek, což není uplatnitelné pro extrémní tepelné podmínky. Z těchto důvodů projekt zahrnuje také vývoj měřicího tunelu, který lze použít k měření celkové tepelné ztráty textilií v oblasti pod bodem mrazu. Při konstrukci nových tepelně izolačních vrstev budou také zkoumány materiály, které omezují přenos tepla radiací. Bude vytvořen systém pro predikci tepelně izolačních vlastnosti textilních vrstev.

Období

01. 01. 2021 – 31. 12. 2025

Zdroj

GAČR

Kód projektu

GM21-32510M

Řešitel

Mohanapriya Venkataraman, Ph.D.

Hlavním cílem projektu je výzkum příčin a podmínek vzniku nebezpečných aeroelastických jevů v turbínách a kompresorech.V případě posledních nízkotlakých stupňů moderních velkých turbín vývoj směřuje ke stále delším a tenším lopatkám obtékaným proudem o vysokých subsonických nebo i supersonických rychlostech.V těchto podmínkách může vlivem proudění dojít k rozkmitání, únavovým lomům a destrukci lopatek s potenciálně katastrofickými důsledky. S postupným přechodem k obnovitelným zdrojům energie, jejichž výkon silně kolísá v čase, roste potřeba pružného přizpůsobování výkonu i u klasických tepelných a jaderných elektráren.Turbíny jsou nuceny pracovat častěji v nenávrhových režimech, což riziko vzniku flutteru nebo nesynchronních vibrací ještě prohlubuje. Obdobný problém je stále řešen i v případě dmychadel dvouproudových leteckých motorů. Projekt umožní spolupráci mezi českým a americkým týmem, které mají v této problematice světově významnou pozici. Skupina Aeroelasticity z Duke University, N.C.,USA patří ke špičce v oblasti výpočetního modelování aeroelastických jevů v turbostrojích. V rámci tohoto projektu, financovaného na americké straně z prostředků konsorcia GUIde , bude americký tým vyvíjet výpočetní metody založené na vlastních číslech a vektorech lineárně nestabilních módů a analýze harmonické rovnováhy limitních cyklů. V obou případech se jedná o výpočty ve frekvenční oblasti, které mají oproti běžným CFD a FSI simulacím v časové oblasti řádově nižší nároky na výpočetní výkon a poskytují lepší globální vhled na chování nelineárních dynamických systémů. Český výzkumný tým, sestavený z odborníků z Ústavu termomechaniky AV ČR a Fakulty mechatroniky TUL, bude řešit experimentální část projektu. Využije přitom desítky let zkušeností získaných při výzkumu proudění v lopatkových mřížích, špičkové vybavení Aerodynamické laboratoře ÚT AV, kde je k dispozici aerodynamický tunel, měřící sekce pro transonické lopatkové mříže a řada speciálních přístrojů a vybavení, a také zkušenosti klíčového člena týmu J. Lepičovského s výzkumem lopatkového flutteru v NASA Glenn Research Center a Lockheed-Martin. S dostupným zázemím a zkušenostmi je český tým jedním z mála světových pracovišť schopných výzkumu flutteru v lopatkových mřížích při transonických režimech proudění a vysokých redukovaných frekvencích. V rámci české části projektu budou navrženy a vyrobeny nové moduly do stávající měřící sekce, konkrétně odsávání mezní vrstvy, instrumentovaný aerodynamický profil pro výzkum nesynchronních vibrací a nový mechanismus buzení lopatek pro výzkum lopatkového flutteru. Na základě výsledků výpočetních modelů z Duke University a pomocných CFD výpočtů českého týmu bude sestavena měřící sekce pro výzkum nesynchronních vibrací, detailně proměřena frekvenční pásma a úhly náběhu, při nichž dochází k aerodynamickým nestabilitám. S využitím externího buzení lopatky bude prozkoumán tzv. lock-in efekt a změřeno aerodynamické zatížení a amplitudy oscilací v tomto nebezpečném režimu.V další fázi projektu bude realizován podrobný výzkum příčin, mechanismů a podmínek vzniku lopatkového flutteru při kmitání lopatek s proměnným fázovým zpožděním, tzv. inter-blade phase angle. S využitím pokročilých experimentálních metod, jako jsou tlaková měření pomocí miniaturních tlakových snímačů Kulite v povrchu lopatky, tenzometrická měření, laserová měření deformace lopatky, termoanemometrické sondy, tlakové nátěry a optické metody (stínová metoda, šlíry, interferometrie), bude změřeno a vyhodnoceno aerodynamické zatížení lopatek, amplitudy kmitání, dynamika rázových vln a charakter a frekvenční vlastnosti aerodynamických nestabilit.Syntézou výsledků výpočetních simulací Duke a experimentálních dat českého týmu bude dosaženo zásadních nových poznatků o dynamice rázových vln, jejich vlivem na nestacionární aerodynamické zatížení lopatek, o aerodynamických nestabilitách a jejich interakci se strukturálními módy a o dalších mechanismech, které mohou vést k nebezpečným vibracím štíhlých lopatek v moderních turbínách a kompresorech s vysokou účinností.

Období

01. 04. 2023 – 31. 12. 2026

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

LUAUS23231

Web

https://www.msmt.cz/vyzkum-a-vyvoj-2/vyhlaseni-verejne-souteze-v-programu-inter-excellence-ii-4

Řešitel

doc. Ing. Petr Šidlof, Ph.D.

Přihláška vynálezu – úhrada nákladů – Způsob výroby nanovláken střídavým elektrickým zvlákňováním, zařízení k provádění tohoto způsobu a zařízení k výrobě nanovlákenné niti.

Období

09. 06. 2022 – 31. 08. 2025

Zdroj

MPO

Kód projektu

CZ.01.01.01/05/22_004/0001405

Řešitel

doc. Ing. Martin Bílek, Ph.D.

Přihláška vynálezu – úhrada nákladů- Způsob zvlákňování roztoku nebo taveniny polymeru s využitím střídavého elektrického napětí a zařízení k provádění tohoto způsobu (evropská přihláška).

Období

03. 05. 2023 – 31. 08. 2025

Zdroj

MPO

Kód projektu

CZ.01.01.01/05/22_004/0002566

Řešitel

doc. Ing. Martin Bílek, Ph.D.

Přihláška vynálezu III – úhrada nákladů- Způsob výroby nanovlákenné příze střídavým (AC) elektrickým zvlákňováním roztoku nebo taveniny polymeru a zařízení k provádění způsobu

Období

02. 09. 2022 – 31. 08. 2025

Zdroj

MPO

Kód projektu

CZ.01.01.01/05/22_004/0002690

Řešitel

doc. Ing. Martin Bílek, Ph.D.

Předkládaný návrh projektu má dva hlavní cíle. Prvním cílem je popsat a kvantifikovat množství uvolňovaných mikroplastů v systémech používaných pro vertikální zemědělství. Tento cíl bude naplněn pomocí pokročilých analytických metod zavedených na TUL. Na základě získaných výsledků bude následně vyvinuto řešení ke snížení produkce a případné eliminaci uvolněných mikroplastů ve vertikálním zemědělství. Tento druhý cíl projektu bude zahrnovat pokročilé materiálové úpravy (coating) v kombinaci s inovativními filtračními systémy. Oba cíle předkládaného projektu mají za úkol zvýšit kvalitu používaných plastových systémů pro vertikální zemědělství, které představuje dynamicky se rozvíjející odvětví pro pěstování potravin.

Období

01. 01. 2025 – 31. 12. 2027

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TQ16000053

Řešitel

dr hab. Ing. Stanislaw Witold Waclawek, Ph.D.

Cílem projektu je prostřednictvím činností výzkumu a vývoje vytvořit konstrukci robota se, který využívá sférické soustavy kloubů pro realizaci pohybů v prostoru s minimálními omezeními a je řízen softwarovým interpolátorem. Tento přístup umožňuje širší škálu pohybů než tradiční rotační klouby robotů. Softwarový interpolátor zajistí přesné řízení robota na základě zpětnovazebních smyček z jednotlivých pohonů.

Období

01. 03. 2025 – 31. 12. 2027

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW12010446

Řešitel

doc. Dr. Ing. Mgr. Jaroslav Hlava

Asphericon s.r.o. jako lídr na trhu s přesnými optickými elementy dlouhodobě směřuje své aktivity k plné robotizaci výrobních procesů pro sériovou výrobu. V minulých letech se, také díky VaV projektům, podařilo udělat v této oblasti významný pokrok. Nezbytnými kroky pro zavedení autonomní výroby je vývoj měřicího zařízení na principu absolutní interferometrie pro automatické měření tvaru optických ploch a vývoj robotizovaného pracoviště pro přesnou optickou výrobu.

Období

01. 06. 2024 – 31. 12. 2026

Zdroj

MPO

Kód projektu

CZ.01.01.01/01/22_002/0000628

Řešitel

Ing. Pavel Psota, Ph.D.

Rostoucí množství zařízení pro Internet věcí (IoT) vyžaduje nasazení efektivního a flexibilního způsobu bezdrátové komunikace. Jednou z nejvýznamnějších výzev v této oblasti je volba vhodné přenosové technologie, která odpovídá specifickým potřebám dané aplikace. Projekt se bude zaměřovat na využívání některých zvolených, dostupných přenosových technologií pro IoT, studie se zaměří na hodnocení klíčových parametrů jako je např. energetická náročnost, dosah, rychlost přenosu dat, náklady apod. a poskytne tak ucelený přehled jejich vlastností a limitů. Plánovaným výstupem projektu je rovněž návrh a realizace zařízení integrujícího moduly několika přenosových technologií, jejichž vhodné využívání a kombinování by vedlo k dosažení robustnosti přenosu a optimálního výsledku při využívání dostupných pásem.

Období

01. 02. 2025 – 31. 01. 2026

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

SGS-2025-3554

Řešitel

Ing. Ondřej Šolc

Cílem projektu je rozvoj zcela nového výrobku – lehčího energeticky a environmentálně úsporného plastového blistru vhodného pro robotické/automatizované balení i manipulaci a plnícího potřeby iSMART packaging i vývoj relevantního tvarovacího stroje s menší spotřebou energie. Vývoj bude zaměřen jak na výsledné tvarové a konstrukční řešení blistrů (výrobkové řady), tak i na přípravu a ohřev vstupního polotovaru i na řízení technologického procesu. Obal vyhovující potřebám iSMART packaging bude vybaven technologií, která dokáže zjistit nebo poskytnout informace o zabaleném produktu nebo vlastním obalu. V rámci projektu budou využity metody pokročilého matematického a experimentálního modelování souvisejících fyzikálních dějů i technologických procesů.

Období

01. 01. 2023 – 31. 12. 2025

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW06010642

Řešitel

doc. Ing. Michal Petrů, Ph.D.

Ve tkáňovém inženýrství buňky obvykle preferují přírodní materiály, které jsou bližší jejich přirozenému prostředí. Ty však obvykle nemají odpovídající mechanické vlastnosti, jež lépe plní syntetické polymery. Cestou kombinace těchto vlastností je tvorba nanovlákenných kompozitů, například elektrostatickým zvlákňováním z více elektrod zároveň, které jsou v současnosti obvykle ve formě jehel. Použití bezjehlového víceelektrodového systému je však stále v počátcích. V této práci bude využitím duálního zvlákňování na zařízení NanospiderTM vyroben kompozitní materiál z polyhydroxyalkanoátu (přírodní polymer), a polykaprolaktonu (syntetický polymer). Vyrobené materiály budou charakterizovány a otestovány. Předpokládá se, že výsledný materiál bude vhodný pro aplikaci ve tkáňovém inženýrství.

Období

01. 02. 2025 – 31. 01. 2026

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

SGS-2025-6555

Řešitel

doc. Ing. Jiří Chvojka, Ph.D.

Cílem projektu je technická inovace a energetická optimalizace současné technologie výroby přízí a na základě získaných poznatků pak zlepšení ekonomiky výroby textilních přízí a dosažení významných úspor v oblasti spotřeby energií a materiálů. Budou detailně analyzovány významné komponenty mykacího a rotorového dopřádacího stroje, jejichž inovací a energetickou optimalizací lze dosáhnout úspor energií a materiálů, a tím snížení provozních nákladů přádelen. Bude realizován výzkum a vývoj vybraných komponent textilních strojů s cílem úspory energií prostřednictvím zlepšení aerodynamických vlastností těchto komponent, aniž by byla ovlivněna kvalita výsledných textilních produktů.

Období

01. 01. 2024 – 30. 06. 2026

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW10010384

Řešitel

doc. Ing. Petr Šidlof, Ph.D.

Hlavním cílem projektu „Metallica“ je navázání spolupráce mezi Dr. Haneklausem a jeho týmem z UWK na téma snižování znečištění těžkými kovy v zemědělství. Výsledkem projektu budou (alespoň) dva společné časopisecké práce do autoritativních recenzovaných časopisů, jako je Environmental Science and Pollution Research (Q1-Journal, Impact Factor 5.052) stejně jako Bioresource Technology (Q1-Journal, Impact Factor 11.889). Společným cílem projektu bude také zažádat o další financování, které umožní provádět další špičkový výzkum.

Období

01. 01. 2024 – 31. 12. 2025

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

8J24AT037

Řešitel

dr hab. Ing. Stanislaw Witold Waclawek, Ph.D.

Tento projekt analyzuje preference spotřebitelů regionálních značek produktů ve virtuální realitě (VR). Cílem je identifikovat atributy spojené s regionálními značkami a zkoumat jejich vliv na nákupní rozhodování v simulovaném prostředí. Výzkum využije VR technologii Varjo XR-4 a využije respondenty z Libereckého kraje. Projekt přinese nové poznatky o využití VR v marketingovém výzkumu, podpoře regionálních značek a jejich efektivnější komunikaci se spotřebiteli. Výsledky identifikují klíčové faktory ovlivňující nákupy regionálních produktů, což umožní výrobcům přizpůsobit strategie a podpoří regionální ekonomiku či informovanost spotřebitelů.

Období

01. 02. 2025 – 31. 01. 2026

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

Řešitel

Ing. Vojtěch Beran

Aditivní výroba využívající extruzi a adhezi polymerních filamentů představuje inovativní přístup pro výrobu vstřebatelných ortopedických implantátů, které mohou být optimalizovány pro specifické aplikace. Tato technologie však vyžaduje další výzkum zaměřený na zlepšení mechanických vlastností, degradačního chování a biologické kompatibility. Významným směrem je proto studium dvoumateriálového 3D tisku a aplikace povrchových úprav, jako jsou plasmatická modifikace či mikropaterning, které mohou zlepšit interakce mezi implantátem a okolní tkání, stejně jako jeho mechanické a degradační vlastnosti během procesu hojení. Cílem výzkumu je detailně analyzovat vliv těchto úprav a dvoumateriálové aditivní výroby na konečné vlastnosti tištěných struktur.

Období

01. 02. 2025 – 31. 01. 2026

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

SGS-2025-6557

Řešitel

doc. Ing. Jiří Chvojka, Ph.D.

Cílem předkládaného projektu je využít existující rozsáhlou měřící infrastrukturu na lokalitě Uhelná k vývoji sytému pro předpověď hladin podzemní vody aplikovatelného v delším horizontu i na jiných lokalitách v ČR. Dílčím cílem je instalace kontinuálního měření v nesaturované zóně. Jednak měření profilů půdní vlhkosti na vybraných bodech lokality a dále měření vlhkosti a pórového tlaku v hluboké nesaturované zóně s využitím aparatury vlastní konstrukce. Klíčovou součástí systému budou numerické modely nesaturované zóny: povrchový model zahrnující odtoky, infiltraci, evaporaci a transpiraci; hluboký 3D model nesaturované zóny a vrchní části trvale saturované zóny. Modyly se budou průběžně učit pomocí asimilace kontinuálních měření.

Období

01. 04. 2023 – 31. 12. 2025

Zdroj

TAČR

Kód projektu

SS06010280

Řešitel

doc. Mgr. Jan Březina, Ph.D.

Projekt cílí na výzkum a vývoj v oblasti recyklačních technologií pracích vod z pískových filtrů v plaveckých bazénech s důrazem na problematiku možné kumulace vedlejších produktů desinfekce (desinfection byproducts, DBPs), které mohou představovat potenciální zdravotní riziko. Bude vyvinut filtr založený na inovativním sorpčním materiálu (povrchově upravené uhlíkové nanotrubice), který bude účinně eliminovat sledované DBPs. Filtr bude navržen jako součást technologie na recyklaci pracích vod. Výstup z technologie bude využitelný jako voda ředící, tj. bude splňovat ukazatele pro pitnou vodu dle vyhlášky č. 252/2004 Sb. a současně bude efektivně eliminovat vybrané DBPs. Technologie bude poloprovozně ověřena v reálném provozu plaveckého bazénu.

Období

01. 01. 2024 – 31. 12. 2025

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TQ03000388

Řešitel

Ing. Mgr. Lukáš Dvořák, Ph.D.

Hlavním cílem dílčího projektu je vytvořit prototyp tiskové hlavice pro 3D tiskárny typu Fused Deposition Modeling (FDM) nebo Fused Filament Fabrication (FFF), jehož součástí bude přídavné zařízení na principu průběžné plazmové aktivace tištěné oblasti nebo aerosolové aplikace primeru.

Období

01. 07. 2023 – 30. 06. 2026

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TN02000033/DP59

Řešitel

Ing. Karolína Voleská, Ph.D.

Cílem předkládaného projektu je vyvinout a zavést do výroby inovativní textilní bariérový materiál pro výrobu zdravotnických prostředků třídy I k opakovanému použití (minimálně 100 cyklů) do čistých prostor operačních sálů. Tato inovativní tkanina bude navržena tak, aby její technické parametry byly plně v souladu s normou ČSN EN 13795-2 a současně, aby zdravotnické prostředky z ní vyrobené poskytovaly vysoký uživatelský, resp. funkční komfort. Z tkaniny budou navrženy inovativní konstrukce operační haleny a kalhot pro opakované použití do čistých prostor operačních sálů.

Období

01. 01. 2024 – 31. 12. 2025

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW10010056

Řešitel

doc. Ing. Antonín Havelka, CSc.

Hlavním cílem projektu je modernizovat současnou VVI NanoEnviCz a zachovat její funkčnost a flexibilitu v nabídce poskytovaných servisních služeb a expertíz. Za tímto účelem je třeba pořídit 6 nových přístrojů, které zcela nahradí zastaralé přístroje, které jsou ovšem pro další fungování VVI nezbytné. Jedná se především o techniky charakterizace syntetizovaných a studovaných nanomateriálů. Tyto techniky jsou nabízeny a využívány v nejširším spektru nabízených služeb a zaznamenávají největší počet žádostí o využití v rámci uživatelských projektů.

Období

01. 02. 2024 – 31. 12. 2026

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

CZ.02.01.01/00/23_015/0008171

Řešitel

doc. RNDr. Michal Řezanka, Ph.D.

Projekt „Vlákenné kompozitní filtry pro pokročilé metody filtrace průmyslových olejů“ bude zaměřen na výzkum a vývoj olejových filtrů na bázi polymerního kompozitu ze směsi mikro a nanovláken, využitelných především pro filtrace velmi jemných částic z průmyslových olejů používaných v hydraulických, kalících, lapovacích nebo honovacích procesech. Tyto filtry budou zároveň díky optimalizovaným vlastnostem jejich povrchu schopné snížit nebo úplně zamezit nežádoucí extrakci aditivních látek z oleje. Tento projekt si tak klade za cíl odstranit nejvýznamnější limitace provázející dnešní možnosti filtrace průmyslových olejů ve strojírenských provozech, kterými jsou nedostatečná účinnost filtrace částic o velikosti pod 3 m (ideálně 1-3 m) při dostatečně dlouhé životnosti filtrační struktury v kombinaci s nežádoucí sorpcí aditivních látek z filtrovaných olejů. Tyto aspekty pak způsobují opotřebení technických zařízení, snížení jakosti výrobků a samotnou degradaci oleje, který je poté nutné nahradit. Díky výrazné verzatilitě filtračních schopností bude možné využít vyvíjený filtrační kompozit po drobné modifikaci také k účinné extrakci a opětovnému využití polétavého olejového aerosolu (až do průměru kapének 100 nm) při vzduchové filtraci provozů. Projektová podpora tak umožní vyvinout jednu zcela unikátní filtrační platformu pro celou řadu strojírenských provozů a s tím spojených technologických uzlů v kapalinové ale i vzdušné filtraci. Je tak na první pohled patrné, že tyto aspekty mají nejenom výrazný ekonomický ale také ekologický dopad. Společnost Nanopharma jako hlavní řešitel bude při realizaci tohoto projektu spolupracovat s Katedrou netkaných textilií a nanovlákenných materiálů, Technické univerzity v Liberci, disponující unikátní technologií Spunblown doplněnou sérií specifických postprocesů. Tato technologie zajistí vznik homogenní struktury obsahující nanovlákennou složku pro zvýšení účinnosti záchytu velmi jemných částic (1-3m) v oleji nebo olejových kapének ve vzduchu (0,1 – 1 m) a mikrovlákennou složku zajišťující mechanickou stabilitu, strukturální odolnost a racionální produktivitu výroby. Tato filtrační vrstva bude dále funkcionalizována, laminována a upravována do podoby finálních filtračních pásů, patron či skládaných filtračních rámů. Při vývoji bude kladen velký důraz na jednoduchost a kompaktnost výrobního procesu vedoucí k minimalizaci výrobních nákladů a přijatelné konečné ceně. Téma projektu řeší velmi aktuální oblast průmyslových filtrací, skýtající nejen vysoký komerční potenciál ale také pokrývající celospolečenskou potřebu k snižování objemu rizikových odpadů a tím minimalizace dopadu na životní prostředí. Společnost Nanopharma má rozsáhlé zkušenosti s výzkumem a vývojem zejména nanovlákenných struktur pro medicínu, kosmetiku a elektrotechnický průmysl. Předkládaný projekt rozšíří zásadně portfolio firmy o produkty filtrace s velkým množstvím potenciálních zákazníků. Práce na tomto projektu umožní společnosti Nanopharma dosažení pevnější pozice na trhu a cestou účinných inovací výrazně zvýší svou konkurenceschopnost na tuzemských i mezinárodních trzích.

Období

01. 05. 2024 – 30. 04. 2027

Zdroj

MPO

Kód projektu

CZ.01.01.01/01/22_002/0000524

Řešitel

doc. Ing. Jiří Chvojka, Ph.D.

Beton, bentonit a ocel jsou materiály, většinou používané ve stavebnictví. Díky svým jedinečným vlastnostem, jsou kvalitní kandidátů pro hlavní součásti inženýrských bariérových systémů v úložiště vysoce aktivních odpadů. Mnoho studií popsalo chemické a mechanické interakce betonu v tomto extrémně toxickém prostředí. Nicméně, interakce z biogeochemického pohledu a zejména úloha mikroorganismů v těchto procesech však není zcela objasněna. Dříve publikovaná data a výsledky našich nedávných projektů ukázaly účast mikroorganismů (houby a/nebo bakterie) v mnoha procesech, ovlivňujících dlouhodobou stabilitu těchto materiálů. V tomto projektu, my bychom se chtěli zaměřit na interakci mezi houbami a bakteriemi, a také na to, jak mohou ovlivnit trvanlivost betonu s nízkým pH. Studium mikrobiálních a houbových společenstev, koexistujících v aerobním biofilmu, nám může poskytnout lepší porozumění jejich vzájemného vztahu a jejich výskytu v okolním prostředí

Období

01. 02. 2024 – 31. 12. 2025

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

SGS-2024-3485

Řešitel

Dúc Trung Lé

V našem projektu budeme zkoumat vliv jak vynucených, tak dobrovolných přesunů obyvatelstva, které nastaly po druhé světové válce, na česko-polskou přeshraniční spolupráci. Tyto přesuny způsobily významnou změnu ve složení obyvatelstva česko-polského příhraničí a způsobila vznik dvojího příhraničí: původní německy hovořící obyvatelstvo bylo donuceno opustit území Československa a Polska v západní části vzájemné hranice-na celé její délce od Bohumína/Chalupki až po česko-polsko-německé Trojmezí. Východní část hranice od Bohumína/Chalupki až po česko-polsko-slovenské Trojmezí je v odlišné situaci, protože tamní obměna obyvatelstva nebyla tak velká. Budeme pojmenovávat vliv těchto změn na vzájemnou spolupráci. Ověříme hypotézu, která očekává pokročilejší integraci na východní části hranice.

Období

01. 03. 2023 – 31. 12. 2025

Zdroj

GAČR

Kód projektu

23-04226L

Web

https://gacr.cz/vyhlaseni-soutezi-pro-rok-2023/

Řešitel

RNDr. Artur Boháč, Ph.D.

Projekt bude zaměřen na vliv procesních parametrů (rychlost posuvu, řezná rychlost, hloubka řezu, šíře řezu, orientace vláken v kompozitním laminátu a geometrie nástroje) na kvalitu obrobeného povrchu biokompozitního systému s lněnými vlákny.

Období

01. 02. 2024 – 31. 12. 2026

Zdroj

Kód projektu

SGS-2024-5456

Řešitel

doc. Ing. Štěpánka Dvořáčková, Ph.D.

Hlavním cílem projektu je vyvinout a zavést do průmyslové výroby inovovanou technologii výroby skleněných komponent z recyklátu (skleněného odpadu) tzv. sintrováním (spékáním, slinováním) a vytvořit podmínky pro rozšíření sortimentu žadatele nejen v oblasti tradiční české skleněné bižuterie, ale i v segmentu stavebnictví (interiérové obklady, rekonstrukce mozaiky) a segmentu zcela nových skleněných komponent. Realizace projektu umožní využít recyklát různého chemického složení, ale i zrealizovat, v porovnání se světem, nový a unikátní postup využívající technologie vytlačování, tváření, vykrajování a obrábění polotovarů pro vlastní sintering. Dalším dílčím cílem je i využití principů Průmyslu 4.0 a realizace propojení dodavatelských řetězců formou transferu dat od zákazníků.

Období

01. 01. 2024 – 30. 06. 2026

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW10010386

Řešitel

doc. Dr. Ing. Ivan Mašín

Cílem společného projektu SmartMold, který je součástí německo-českého konsorcia výzkumných ústavů a malých a středních podniků, je výzkum a vývoj nového typu technologie pro rychlou a hospodárnou výrobu multifunkčních a udržitelných forem pro výrobu kompozitních dílů, například pro letecký, automobilový nebo železniční průmysl. Cílem projektu SmartMold je vyřešit tento nedostatek prostřednictvím inteligentních výrobních systémů a poskytnout technologii, která umožní vyrábět ohřívatelné a senzorové formy rychleji, levněji, s účinným využitím zdrojů a 100% recyklovatelné. V této souvislosti SmartMold kombinuje aditivní výrobu plastových forem s automatizovanou integrací odporových topných prvků sestávajících z plastem impregnovaných rovingů (přízí) z uhlíkových vláken, které jsou zavedeny topologicky optimalizovaně do povrchové vrstvy povrchu formy. Jak aditivní výroba základní formy, tak integrace odporových ohřívacích prvků CF se provádí v procesu přímého granulování na bázi extrudéru, takže oba kroky procesu by mohly být provedeny v jedné výrobní buňce. Základní forma a topné prvky jsou vyrobeny ze stejného termoplastického materiálu vyztuženého uhlíkovými vlákny, takže celou formu lze na konci série snadno a kompletně recyklovat.

Období

01. 01. 2025 – 31. 12. 2026

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

LUE232018

Řešitel

Ing. Jan Kočí

Cílem tohoto projektu je vytvořit akreditované metodiky pro hodnocení mikrobiální kvality vod prostřednictvím molekulárně-genetických analýz a pro hodnocení mikrobiálního biofilmu ve vodohospodářských stavbách pomocí nanovlákenných nosičů biomasy a standardních mikrobiologických a molekulárně-genetických analýz. Mikrobiální rozbor bude probíhat u pitné, bazénové a teplé vody a bude zejména zaměřen na indikátorové mikroorganismy specifické pro dané vody. V rámci projektu bude vyvinut nanovlákenný nosič na bázi zdravotně nezávadného polymeru. Vyvinutý nosič bude vyvíjen s ohledem na jeho reálné využití pro sledování nárůstů biofilmů ve vybraných vodních systémech. Ve vybraných vodních a biofilmových vzorcích bude provedena i kompletní analýza složení přítomného mikrobiálního konsorcia.

Období

01. 01. 2024 – 31. 12. 2025

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TQ03000323

Řešitel

Ing. Magda Nechanická, Ph.D.

Cílem projektu je vývoj a testování nanovlákenných kosmetických masek. Významnou inovací oproti stávajícím řešením bude nosný nanovlákenný materiál založený na chitosanu. Tento biokompatibilní, biodegradabilní a nanovlákenný je hodně využívám v medicínských aplikacích a zajišťuje dobré uživatelské vlastnosti nanovláken. Bylo potvrzeno, že jeho aplikace v dermatologii nevyvolává dráždění kůže a podporuje její hojení. Významným přínosem oproti pleťovým maskám založeným na syntetických nanovláknech je biodegradovatelnost chitosanu a zároveň jeho získávání z druhotných surovin (odpadů rybářského průmyslu).

Období

01. 10. 2023 – 31. 12. 2026

Zdroj

MPO

Kód projektu

CZ.01.01.01/01/22_002/0000959

Řešitel

Ing. Miroslava Rysová, Ph.D.

Projekt je zaměřen na vývoj v oblasti elektrodeionizace (EDI). EDI je moderní alternativa demineralizace vody v mixbedových kolonách založená na elektromembránových separačních procesech (kombinuje elektrodialýzu – ED – s ionexy). Hlavním cílem předloženého projektu je vývoj nové řady průmyslových EDI modulů určené pro farmaceutický průmysl. Výsledný EDI modul však bude použitelný také v potravinářském a biotechnologickém průmyslu, v průmyslu polovodičů a mikroelektronice.

Období

01. 01. 2024 – 30. 06. 2026

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW10010298

Řešitel

Ing. Jiří Šafka, Ph.D.

Cílem je vývoj vysoce výkonných kompozitů s funkčními vlastnostmi pro strojírenství, stavebnictví a námořní průmysl. Materiál je složen z geopolymerní matrice vyztužené různými vlákny a plnivy. Matrice, vlákna, částice a plniva mohou být z přírodních i syntetických zdrojů. Výsledkem bude ekologický kompozit vhodný pro aplikaci pod vodou. Naplní potřebu odolnějších materiálů pro ochranu nebezpečných vraků a kritické podvodní infrastruktury před korozí, pro stavební účely v turbulentním a vysoce znečištěném prostředí, včetně ochrany před nebezpečnými materiály ve vracích. Konkrétní díl bude vytvořen ve formě prefabrikovaných nebo 3D tištěných prvků s možností instalace pod vodou. Požadované vlastnosti: vysoká pevnost v tlaku, nízká deformovatelnost, vysoká odolnost proti vodě, chemickým vlivům, včetně solí a chloru, bioerozi, nebezpečným odpadům, olejům (nízká pórovitost) a oděru, dlouhodobá životnost, ekologická šetrnost, nákladová efektivita a nízká toxicita.

Období

01. 06. 2022 – 31. 05. 2025

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TH80020007

Řešitel

doc. Ing. Adam Hotař, Ph.D.

Vývoj kolenní ortézy s vysokým podílem 3D tištěných dílů. Ověření metody individualizace kolenních ortéz s podporou 3D skenování a 3D tisku. Využití metod topologické optimalizace pro návrh next-gen ortéz.

Období

01. 01. 2024 – 31. 12. 2026

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TN02000033/DP12

Řešitel

Ing. Michal Ackermann, Ph.D.

Cílem je vyvinout hybridní technologii umožňující čištění a následné znovuvyužití OV vznikajících v procesech moření oceli a dalších kovů, které jsou charakteristické vysokými koncentracemi dusíku, fluoridů a iontů kovů, což je činí problematicky čistitelnými konvenčními postupy. Technologie bude založena na kombinaci způsobů srážení a denitrifikačního bioreaktoru s podporou nosičů biomasy (redukce dusičnanů). Adaptovaná denitrifikační konsorcia budou izolována a lyofilizována, což umožní jejich následné použití v jiných systémech. Technologie bude umístěna v transportním kontejneru a bude vybavena pokročilým systémem řízení, včetně on-line přístupu. Jelikož hl. příjemce dodává mořírenské technologie po celém světě, nalezne vyvinutá technologie uplatnění především na zahraničních trzích.

Období

01. 01. 2023 – 31. 12. 2026

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW06010536

Řešitel

Ing. Mgr. Lukáš Dvořák, Ph.D.

Hlavním cílem projektu je vývoj plošné kompozitní nanovlákenné membrány vyrobené AC zvlákňováním vhodné pro potravinářské aplikace a kompatibilní s deskovými filtry. Zájmovou oblastí je především filtrace piva, vína a lihovin, kde bude vyvinutá membrána sloužit jako alternativa ke stávajícím celulózovým filtračním deskám. Dále bude dosaženo souboru účinných a snadno aplikovatelných čisticích protokolů (tj. kombinace vhodných činidel, expozičních časů apod.) vhodných pro čištění nanovlákenných filtračních membrán za účelem prodloužení jejich životnosti. Čisticí protokoly budou reflektovat jak materiál membrány, tak specifický charakter zanesení. Pozornost bude navíc věnována i možnosti minimalizace zanášení membrán prostřednictvím modifikace použitých materiálů.

Období

01. 06. 2024 – 31. 12. 2027

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW11020068

Řešitel

Ing. Mgr. Lukáš Dvořák, Ph.D.

Projekt je zaměřen na vývoj nového algoritmu pro vyhodnocení závažnosti blikání z měření napětí v distribučních sítích elektrické energie. Současná metrika závažnosti blikání byla vyvinuta před desítkami let a odhaduje míru rušení lidského pozorovatele blikáním referenční žárovky. Výpočetní algoritmus byl optimalizován s ohledem na rušení působené obloukovými pecemi a přizpůsoben omezeným výpočetním schopnostem dobového hardware. Nedávné zásadní změny co do typů světelných zdrojů (např. na bázi diod vyzařujících světlo), nových zdrojů rušení (např. fotovoltaické elektrárny) a možností přístrojového vybavení, vyvolávají obavy ohledně vhodnosti současného algoritmu. Navrhovaný projekt je zaměřen na identifikaci nejběžnějších typů rušení v současných elektrických sítích způsobené moderními výkonovými elektronickými zařízeními, na vyvinutí nových modelů světelných zdrojů pro simulaci blikání, a řeší vliv blikání moderních osvětlovacích systémů na uživatele. Na základě takové holistické analýzy je vyvinut nový algoritmus pro hodnocení míry blikání v moderních elektrických sítích.

Období

01. 07. 2022 – 30. 06. 2025

Zdroj

GAČR

Kód projektu

22-10074K

Řešitel

Ing. Leoš Oldřich Kukačka, Ph.D.

Cílem je vyvinout účinnou hybridní technologii čištění odpadních vod (fyzikálně-chemické; biologické separace), která povede k odstraňování léčiv, jejich metabolitů a dalších mikropolutantů způsobujících kontaminaci životního prostředí z koncentrovaných odpadních vod produkovaných zdravotnickými zařízeními. Pro tento účel bude primárně testována heterogenní katalýza a následné dočištění rozložených produktů v biofilmovém systému. Pozornost bude také zaměřena na sorpční systém, který by měl sloužit především jako pojistný prvek kompletní technologie. Cílem je vytvořit takové hybridní řešení, které se svou konstrukcí a pojetím stane snadno dostupné a aplikovatelné pro široké spektrum provozovatelů čistírenské infrastruktury, aniž by představovalo extrémní ekonomickou zátěž.

Období

01. 04. 2023 – 31. 12. 2025

Zdroj

TAČR

Kód projektu

SS06020091

Řešitel

Ing. Karel Havlíček, Ph.D.

Tento projekt je zaměřen na komplexní výzkumnou činnost spojenou s návrhem a přípravou dezénu tvarových částí forem pro cílenou modifikaci vzhledových a povrchových vlastností vyráběných plastových dílů

Období

01. 02. 2025 – 31. 12. 2026

Zdroj

Kód projektu

Řešitel

Ing. Jakub Bittner

Hlavním cílem projektu je Výzkum a Vývoj vlákenných materiálů s funkčními vlastnostmi, vyrobenými technologií magnetronového nanášení antimikrobiálních kovů na vlákenné materiály. Prvotním cílem VaV aktivit bude navrhnout a zrealizovat technické prostředky – technologii pro nanášení kovů na vlákenné materiály. Budou vytvořeny funkční modely depozičních systémů, které umožní poloprovozní produkci (Maloobjemový Depoziční Systém) a následně i průmyslovou produkci (Velkoobjemový Depoziční Systém). Dále bude realizován Výzkum a Vývoj nových, progresivních vlákenných materiálů s funkčními vlastnostmi s nanesenou funkční vrstvou (antimikrobiální pro likvidaci virů a bakterií, nebo s jinými technickými vlastnostmi) ve vakuovém depozičním systému pomocí magnetronového naprašování v inertním plynu.

Období

01. 01. 2023 – 31. 12. 2026

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW06010192

Řešitel

doc. Mgr. Irena Šlamborová, Ph.D.

Cílem projektu bude výzkum a vývoj speciálních kompozitních materiálů s aplikací nanovláken s aditivy s virologickými a antibakteriálními účinky, výzkum a vývoj plošných textilií na bázi speciálních vláken s virologickými a antibakteriálními účinky a speciálních vláken, která pohlcují UV záření. Pro účely sledování teploty a monitorování množství UV záření budou do vybraných oděvů integrovány elektronické funkční bloky, které umožní využití nejnovějších technologických možností z oblasti telemedicíny ke zkvalitnění péče o obyvatelstvo při mimořádných situacích.

Období

01. 01. 2023 – 31. 12. 2026

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW06010021

Řešitel

doc. Ing. Antonín Havelka, CSc.

Aditivní technologie nebo 3D tisk umožňuje realizovat struktury na míru; 3D tisk skla je slibnou technikou pro realizaci skleněných struktur a konstrukcí na míru, které mohou fungovat jako optické senzory. Řízené nanášení energie (Directed Energy Deposition, DED) je slibnou tiskovou technologií, kterou by bylo možné využít k tisku skleněných objektů. Cílem tohoto projektu je realizovat 3D tisk skla pomocí technologie DED a dosáhnout optimalizovaných podmínek tisku, které by zajistily kvalitu a homogenitu vytištěné struktury.

Období

01. 03. 2023 – 30. 11. 2025

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

SGS-2023-5321

Řešitel

doc. Ing. Vlastimil Hotař, Ph.D.

Perspektivním trendem současné doby je technologie 3D tisku. V průmyslové praxi dominují tiskárny na plasty a kovy, ale tisk silikátových a keramických materiálů nadále zůstává velkou výzvou. Předkládaný projekt bude zaměřen na výzkum nových silikátových hmot aplikovatelných pro technologii robotického 3D tisku. V prvním kroku výzkumu budou testovány reologické vlastnosti a vhodná viskozita silikátových hmot. Zjištěné vlastnosti budou sloužit jako vstupní data pro numerický model výtoku extrudované hmoty. Druhá část projektu se bude zabývat praktickým ověřením numerického modelu pomocí robotického tisku a současně budou zpřesňovány vstupní parametry vytlačovacího procesu, tj. tokové vlastnosti vytlačované hmoty, rychlost vytlačování, rychlost pohybu a definice trajektorií robotu.

Období

01. 03. 2023 – 30. 11. 2025

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

SGS-2023-5393

Řešitel

doc. Ing. Vlastimil Hotař, Ph.D.

Širší, ale i vzdělávací diskuse se v České republice stále vyrovnává s „dědictvím“ komunistické totality, která proměnila mentalitu a každodennost české společnosti, vědy, školy a vzdělávání. Mnohdy za tím stojí i nedostatečná kritická reflexe tohoto období. Výzkumný projekt analyzuje utváření a transfer pedagogického vědění a proměnu praktik pedagogické vědy na příkladu instituce Pedagogického ústavu J.A.Komenského Československé akademie věd v letech 1948-1968. Analýza se zaměřuje na otázku ideologizace, sovětizace, politické instrumentalizace a snahy o udržení vědecké autonomie pedagogiky pod totalitní kontrolou moci. Téma je zpracováno pomocí metod rekonstrukce utváření, změny a „rezistence“ pedagogického vědění a diskurzivní analýzou „kolektivní odborné paměti“. Výsledky budou publikovány v zahraničních časopisech (impact/Scopus) a v zahraniční publikované monografii a využívány při síťování interdisciplinárních mezinárodních vědeckých týmů. Projekt doplní mezeru v mezinárodním výzkumu k roli pedagogické vědy v totalitních společnostech „východního bloku“.

Období

01. 01. 2025 – 31. 12. 2027

Zdroj

GAČR

Kód projektu

25-16883S

Web

www.gacr.cz

Řešitel

prof. PhDr. Tomáš Kasper, Ph.D.

Projekt je zaměřen na výzkum a vývoj nové technologie kontinuální výroby vícevrstvého nanovlákenného kompozitního materiálu a na vývoj laboratorního zařízení realizující tuto technologii, přičemž vícevrstvé/sendvičové materiály budou složeny z různých nanovlákenných vrstev případně jejich kombinací. Princip výroby těchto materiálů bude založen na novém způsobu zvlákňování polymerních roztoků účinkem střídavého elektrického pole (AC electrospinning). Projekt je dále zaměřen na výzkum a vývoj vícevrstvých/sendvičových nanovlákenných materiálů, které nacházejí významné aplikace technické, medicínské a v oblasti bioinženýrství.

Období

01. 04. 2023 – 31. 12. 2025

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TN02000018/015

Web

www.kts.tul.cz

Řešitel

doc. Ing. Jan Valtera, Ph.D.

V současnosti je stále jednou z významných pooperačních komplikací vznik infekcí spojených s biologickým materiálem a následná tvorba biofilmu na implantovaných materiálech. Legislativně jsou upřednostňovány in vitro metody (tkáňových kultur), jako alternativa k in vivo testům na zvířatech, zejména pokud se jedná o zdravotnické prostředky. Je však nutné vytvořit in vitro přístupy, které by maximálně simulovaly klinicky relevantní podmínky, tak, aby se zabránilo vzniku nebo se snížil počet těchto infekcí. Modely in vitro zahrnující monokultury nemohou plně odrážet prostředí in vivo. Použití in vitro modelu kokultury (současné kultivace v jednom prostředí) prokaryotních a eukaryotních typů buněk pro testování biomateriálu tedy představuje přirozenější přístup pro sledování těchto interakcí a stanovení charakteru materiálu pro biomedicínské aplikace. Cílem této studie je zavést metody kultivace a analýzy prokaryotních a eukaryotních buněk v rámci kokultur.

Období

01. 02. 2025 – 31. 12. 2025

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

kokultivace

Web

sgs.tul.cz

Řešitel

Mgr. Lada Svobodová, Ph.D.

Hlavní cíle jsou následující: 1. Vytvoření speciálních multivrstev se specifickými vlastnostmi na austenitických korozivzdorných ocelích. Odladění v laboratorním měřítku (vysokoteplotní únava, erozní a kavitační opotřebení), aplikace na turbínové komponenty. 2. Vytvoření prototypu turbínové lopatky se zvýšenou odolností náběžné hrany a odzkoušení v reálném prostředí. 3. Vytvoření speciálních multivrstev se specifickými vlastnostmi na martenzitických ocelích. Odladění v laboratorním měřítku (vysokoteplotní tribologie a nízkocyklová únava), s následnou aplikací na rychlouzávěry a regulační členy. 4. Vytvoření speciálních multivrstev se specifickými vlastnostmi na uhlíkových ocelích. Odladění v laboratorním měřítku (tribologie, únava, atd.), s následnou aplikací na ozubená kola kompresorů

Období

01. 01. 2022 – 31. 12. 2025

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TK04020148

Řešitel

doc. Ing. Jaromír Moravec, Ph.D.